Konference All for Power: O jaderných a klasických elektrárnách, zkušenostech z výstavby v tuzemsku, možnostech investic v zahraničí a tuzemském teplárenství

• Foto

V úvodním slovu se Peter Bodnár, člen představenstva a ředitel divize Investice, ČEZ, a. s., zaměřil na přínosy právě probíhající obnovy energetických zdrojů společnosti ČEZ. „Dlouhá proluka se zpočátku negativně projevila na kvalitě prací. S každým dalším projektem se však přesvědčuji, že vše probíhá podle plánu, jak nakonec dokazuje realita. Následná orientace na export je logický postup realizace projektů, který predikuje naději do budoucna,“ uvedl P. Bodnár a dodal: „Máme reference z tuzemska, jsme schopni minimalizovat náklady, disponujeme zkušenostmi a širokým týmem specialistů, abychom mohli v zahraničí uspět při realizacích investičních celků.“ Z uvedených slov je patrné, že tým ČEZ může pro výstavbu investičních celků v zahraničí počítat s rozsáhlým týmem odborníků. „Naše vlastní kapacity z divize výroba, kapacity našich dceřiných společností ŠKODA PRAHA Invest, ŠKODA PRAHA a ÚJV Řež jsou předurčeny k expanzi. V případě úspěchu v zahraničí budeme samozřejmě potřebovat i prověřené dodavatele z tuzemských projektů,“ uvedl P. Bodnár. O připravenosti ŠKODA PRAHA na expanzi do zahraničí hovořil v poutavé a netradičně pojaté prezentaci Miloš Mostecký, který se snažil vyvrátit největší mýty o firmě, opakovaně se objevující v masmédiích. „Vracíme se v plné síle zpět na tradiční zahraniční trhy a k dispozici máme 500 inženýrů,“ řekl M. Mostecký.
Na dotaz z pléna, zda se v dohledné době plánuje obdoba stávající obnovy energetických zařízení, Peter Bodnár uvedl: „V současné době nemůžeme slíbit, že postavíme „nový ČEZ“, nových 1 000 MW v klasice a že zahájíme robustní program výstavby kogeneračních jednotek a paroplynových cyklů. Nadále však zůstáváme největším investorem v zemi s objemem 20 miliard korun ročně. Významněji se chceme zaměřit na precizní údržbu, prodlužování životnosti energetických zařízení a spolehlivost provozu. Po obnově tak bude pro mnohé firmy dostatek kvalifikované práce na desítky let v oblasti servisu.“ Na téma údržba a servis hovořil i Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel divize Výroba, ČEZ, a. s. Zmínil se mimo jiné o rekordní výrobě na českých jaderných elektrárnách. „Historických 15 TWh by měla dosáhnout těsně před koncem roku, v Dukovanech bychom stejné hranice 15 TWh měli dosáhnout o pár dnů později. Za dosažením rekordní bezpečné výroby stojí mimo jiné zkracování doby jednotlivých odstávek jaderných elektráren." V rámci konference padl dotaz i na prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany po roce 2015 a se zajímavým vizionářským nápadem přišel Aleš John, generální ředitel ÚJV Řež, který v rámci své přednášky o uplatnění malých jaderných reaktorů ve světě přišel (podle jeho vlastních slov) s „šílenou myšlenkou“. „Reaktorová hala odstavené jaderné elektrárny by mohla být po nutných úpravách vhodným místem třeba pro umístění malých jaderných reaktorů,“ řekl A. John a jakoby si předtím přečetl slogan ŠKODA PRAHA Invest, jednoho z partnerů konference: „Vize je prvním krokem k realizaci.“. Na tuto skutečnost trefně upozornil moderátor Daneš Burket, prezident České nukleární společnosti.
V další části konference navázal na své předřečníky Václav Matys, manažer útvaru realizace projektů v tuzemsku, ČEZ, a. s., který zhodnotil a popsal negativa a zkušenosti z realizovaných projektů v Tušimicích a Ledvicích, průběh výstavby paroplynového cyklu v Počeradech a přípravy na obnovu elektrárny Prunéřov. „Ukázkovým příkladem aplikace Best Practice je nový nadkritický blok v Ledvicích. Aplikovali jsme množství zkušeností ze zahraničí. Především pak v materiálové oblasti. Myslím si, že jsme již nalezli shodu s dodavatelem kotle – společností Alstom ohledně aplikace materiálu T24. Nejnovější zkušenosti na ostatních projektech z Evropy, především z Německa, nám dávají míru velké jistoty, že postupujeme správně,“ dodal V. Matys. V roce 2014 by měla být elektrárna v Ledvicích uvedena do povozu.
Se zajímavým postřehem, který se současným stavem na tuzemském trhu souvisí, přišel Zdeněk Brtník, technický ředitel Tenza, a.s. Podle jeho slov s tím, jak klesá počet reálných obchodních příležitostí v jednotlivých oblastech energetiky, zvyšuje se nervozita na trhu, což se projevuje v plánování, podceňování projektové přípravy, nerespektování termínů nutných pro realizaci staveb a jejich zkušební provoz. „V rizikové situaci se potom ocitá nejen dodavatel, ale i investor. Dodavatelé jsou často vystaveni tlaku na extrémní snižování cen, kterému obvykle/většinou (v zájmu udržení svého postavení na trhu) podléhají,“ řekl Z. Brtník a dodal, že se do oboru energetiky stále častěji snaží dostat firmy, které s tímto oborem nemají žádné zkušenosti. „Riziko je vysoké především v rámci uvádění do zkušebního provozu. Některé zakázky vyhrávají firmy, které nemají žádné reference nejen z výstavby a montáže technologií, ale hlavně zkušenosti s tím, jak se energetické zařízení najíždí do zkušebního provozu,“ uvedl technický ředitel Tenza, a.s.

Úvod konference se týkal jaderné energetiky
Značná část konference se týkala jaderné energetiky. Petr Závodský, ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ČEZ, a. s., uvedl, že legislativní proces přípravy dostavby jaderné elektrárny Temelín bude delší než samotná výstavba. „Evropa díky složitosti procesu zaostává za světem ve výstavbě. To se může již brzy projevit v úrovni technologií a vědomostí v tomto oboru." P. Závodský však naznačil, že se proces může časem změnit. Uvedl proto zajímavý výsledek ankety německého bulvárního magazínu Bild. Celé 2/3 respondentů si přejí pokračování jaderného programu v Německu „Veřejně se hovoří o tom, že několik stovek tisíc německých domácností nemá na zaplacení drahé elektřiny. I pro bohaté Němce je již podpora obnovitelných zdrojů nákladná,“ uvedl. K otázce vyřazení společnosti Areva se P. Závodský ani P. Bodnár nechtěli vyjadřovat.
Za generálního partnera konference All for Power 2012 – společnost Alstom vystoupil Alexander Tsvetkov, generální ředitel společnosti Alstom Atomenergomash. Představil projekt, jehož výsledkem je optimalizace výroby turbíny Arabelle pro design VVER s ohledem na maximální lokalizaci výroby komponent strojovny v místě výstavby jaderných bloků. Na konferenci nemohla chybět ředitelka projektů společnosti Areva, Marion Horstmann, která popsala průběh výstavby jaderných elektráren (chronologicky) Olkiluoto 3, Taishan 1 a 2 a Flamanvile 3. Největší pokrok zaznamenala výstavba Olkiluoto 3, která je hotova ze 77,5 %. Rychle pokračuje i výstavba dvou bloků Taishan, kde denně pracuje 13 tisíc lidí. „Rychlost výstavby a finanční náklady s tím spojené u každého nového projektu prudce klesají. Do každého nového projektu implementujeme nabyté zkušenosti a výsledky se dostavují,“ uvedla M. Horstmann. Na dotaz z pléna, jaká je nálada v týmu Areva po vyřazení společnosti z tendru na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín, nechtěla zástupkyně Areva reagovat. „Cítíme se poškozeni, vydali jsme tiskové zprávy a učinili určité právní kroky, ale více se k tomu nebudu vyjadřovat.“ Svého zástupce na konferenci vyslala i společnost Westinghouse. Aziz Dag, víceprezident a Key Accounts opět zopakoval přednosti projektu AP1000, především pak výhody modulárního systému výstavby.
Hned tři zástupce vyslalo na konferenci Konsorcium MIR 1200. Ředitel projektu Dostavba jaderné elektrárny Temelín, Josef Perlík, představil současný stav projektu i budoucí plány Konsorcia MIR.1200. „České firmy zajistí vše od technického inženýringu, organizace výstavby, realizace stavebních prací, montáží až po spouštění a následnou údržbu. Nic z tohoto dodavatelského modelu není českých firmám cizí, všechny již disponují potřebnou kvalifikací.“ Alexandr Superfin, generální ředitel projektu výstavby jaderné elektrárny Akkuyu v Turecku během své prezentace uvedl: „Stejně jako všechny projekty Rosatomu je i Akkuyu významnou příležitostí pro české dodavatele. Pro turecký projekt plánujeme nákup zařízení v celkové hodnotě okolo sedmi miliard dolarů ze zahraničí.“ Dále Superfin představil detaily projektu jaderné elektrárny Akkuyu. „Princip BOO, tedy Build-Own-Operate znamená, že společnost, která staví jadernou elektrárnu, je současně jejím majitelem. Je tedy zodpovědná i za provoz elektrárny a prodej vyrobené elektřiny, a stejně tak za jednání s potenciálními spoluinvestory. Projekt JE Akkuyu je skutečnou ‚jedničkou‘, jelikož se jedná o první jadernou elektrárnu v Turecku a současně první BOO projekt Rosatomu v zahraničí,“ řekl Superfin. V jaderné elektrárně budou instalovány celkově čtyři bloky typu VVER-1200. Ivo Kouklík, víceprezident Rusatom Overseas, v rámci své prezentace představil celosvětové aktivity skupiny Rosatom. Zdůraznil integrovaný přístup Rosatomu v oblasti jaderné energetiky. „Naše společnost poskytuje širokou škálu služeb od těžby uranu a výroby paliva průmyslovou výrobu a výstavbu jaderných elektráren, financování projektů až po školení, výcvik personálu a výpomoc s dozorem a legislativou v zemích, které nemají zkušenosti s jadernou energetikou,“ vysvětlil Kouklík. V rámci globálních projektů investuje Rosatom v letech 2011 až 290 miliard USD.

Turecký blok zaujal
Velkou pozornost si vysloužil tzv. Turecký blok, v rámci kterého se účastníci konference seznámili s aktuálními projekty v Turecku a s dlouhodobými představami své energetické budoucnosti. Blok moderoval Karel Firla, výkonný ředitel EPA consulting. Cihad Erginay, velvyslanec Turecké republiky popsal dynamiku rozvoje své země, která zaznamenává od roku 2001 ekonomický růst v průměrném podílu 4 %. Instalovaná celková kapacita činí přes 55 tisíc MW, roční spotřeba se zvyšuje o 8%. „Turecko potřebuje navýšit výrobu elektrické energie na dvojnásobek současného stavu, již v roce 2014 hrozí nedostatek elektrické energie,“ uvedl velvyslanec a vyzval české firmy ke spolupráci. Arnošt Kareš, obchodní a ekonomický rada Velvyslanectví ČR v Ankaře uvedl, že do roku 2023 se poptávka po elektrické energii v Turecku zdvojnásobí a proto bude potřeba instalované kapacity 110 až 130 MW. „Takové tempo předpokládá roční investice ve výši 5 miliard dolarů,“ uvedl A. Kareš a dodal: „Cílový stav v roce 2023 by měl zahrnovat výrobu elektrické energie z 30 % z plynu, 30 % z uhlí a lignitu, 30 % z OZE a 10 % z jádra.“ Václav Hubinger, velvyslanec Velvyslanectví ČR v Ankaře uvedl, že pro úspěch v Turecku je potřeba disponovat dobrými referencemi a spolu se zástupci české ambasády v Turecku kontaktovat silné rodinné klany, které ovládají turecký energetický trh. S nabídkou spolupráce v rámci expanze na turecký trh nastínil i Michal Koščo z istanbulské pobočky agentury CzechTrade. „Jsme schopni zpracovat základní sektorové studie trhu v oborech energetika, zdravotnictví a v automobilovém průmyslu, prověřit možnosti partnera před dohodou o schůzce a rovněž můžeme argumentovat kreditem státní instituce, což je u Turků velmi důležité,“ uvedl M. Koščo.
Součástí konference byly i případové studie realizovaných projektů českých firem v zahraničí. „Jsme exportní země. Máme štěstí, že se staví v Asii, Rusku, v arabských státech a v Jižní Americe. Když se přizpůsobíme jejich mentalitě a budeme dostatečně jazykově vybaveni, máme šanci na úspěch. Práce pro nás bude dost,“ uvedl Zdeněk Černý, ředitel divize Power, PSG International a. s. Ten na konferenci hovořil na téma EPC kontrakty a investiční příležitosti v Rusku a na Středním východě. O zkušenostech z tureckého mprojektu Yunus Emre 2 x 145 MW mluvil Martin Pecina, generální ředitel VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, a. s. „Problematické pro nás bylo především tzv. sesmluvnění projektu a jednání s úřady. České firmy si rovněž musí zvyknout na to, že v Turecku existují zcela jiné svátky a hlavně přístup k nim, jiné jsou i pracovní návyky a přístupy tureckých dělníků,“ uvedl M. Pecina. O realizovaných projektech společnosti SES Tlmače, a.s. informoval Gabriel Sirotňák, ředitel marketingu. Firma v Turecku realizovala 12 kotlů, tři jsou ve výstavbě. „Máme silnou pozici v dodávkách především CFB kotlů (kotle s cirkulující fluidní vrstvou) pro bloky do 160 MWe a zkušenosti se spalováním nízkovýhřevných lignitů od 4 do 10 MJ/kg,“ uvedl G. Sirotňák. S pilotním projektem výstavby paroplynové elektrárny Egemer v rámci zahraničních aktivit seznámil účastníky konference Václav Báča, ČEZ, a. s. „Zaznamenáváme značné synergie z úspěšného průběhu výstavby PPC v Počeradech. „Řízení zahraničních majetkových účastí a investičních procesů závisí na konkrétních lidech a jejich schopnosti se adaptovat na prostředí a vztahy,“ uvedl V. Báča.

All for Power poprvé i o teplárenství
Další novinkou konference byla část věnovaná teplárenství. Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR popsal tlak na investice, který vyplývá z legislativy Evropské unie. Především zmínil nové emisní limity v platnosti od 1. 1. 2016. Pro splnění všech podmínek je podle něj nezbytné během deseti let investovat 30 až 40 miliard Kč, pro EU – ETS (bezplatná alokace) 17,5 miliard Kč, do rekonstrukce tepelných sítí 30 miliard Kč, pro splnění nakládání s odpady 40 až 50 miliard Kč, čili celkem cca 100 miliard Kč. „Pro období 2013 až 2015 jsou v rekonstrukcích tepelných sítí připraveny projekty za přibližně 4 miliardy Kč,“ uvedl M. Hájek a jak se dále zmínil, pro realizaci uvedených investic je potřeba zajistit několik zásadních podmínek. Jedná se především o srovnatelné zatěžování externalitami, zajištění dostatku paliva za přijatelnou cenu, prosazení podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a energetické využití biomasy a komunálního odpadu. „Ruku v ruce s tím musí jít i podpora z veřejných zdrojů. Bez této bude ochota investovat do teplárenství, které se navíc potýká s horší dostupností uhlí, růstem cen paliva a postupným ukončováním bezplatného přidělování povolenek CO2, velice malá,“ uvedl M. Hájek. Na dané téma navázal Zdeněk Vlček z ÚJV Řež, a. s., divize Energoprojekt Praha přednáškou o strategii budoucího provozu tepláren. Na modelových příkladech demonstroval několik variant nezbytných investic do konkrétní teplárny. „Nejde jen o to, že se investice pohybují v řádech miliard, ale že na nutné splnění emisních limitů v roce 2016 je velice málo času. Investoři se musejí rozhodnout okamžitě/ihned. Realizace fluidního kotle trvá 32 měsíců, plynového 10 měsíců, na odsíření je potřeba 28 měsíců,“ uvádí Z. Vlček. Skutečnost, že dodavatelské firmy jsou na proces obnovy teplárenských zdrojů připraveny, vyplynula z prezentace Milana Vaškoviče, vedoucího sekce Procesní inženýring SES Tlmače, a.s., který se zaměřil na trendy ve snižování emisí z energetických zdrojů a na konkrétních příkladech uvedl průběh realizací a dosažené výsledky. „Naše bezproblémové dodávky v rámci modernizace kotlů v U.S. Steel Košice, denitrifikace kotlů v elektrárně Vřesová, ekologizace teplárny v Žilině nebo dodávka technologie pro snížení NOx na dvou kotlech teplárny v areálu firmy Slovnaft jsou toho jasným důkazem,“ uvedl M. Vaškovič.

Obsáhlou a podrobnou zprávu z konference, kde se vrátíme podrobně ke všem přednášejícím spolu s anketou na energetické téma uveřejníme v časopise All for Power 2013, který vyjde v únoru. 

Partneři konference:
ALSTOM
WESTINGHOUSE, TOSHIBA
KONSORCIUM MIR.1200
AREVA
ČEZ
ŠKODA PRAHA INVEST
MSA
ARAKO
CHLADÍCÍ VĚŽE
SES TLMAČE
REKO
METROSTAV
ŠKODA JS
ARI ARMATUREN
JSP
RUUKKI
MPOWER
TENZA
MORAVIA SYSTEMS
PSG
ÚJV ŘEŽ
ŠKODA POWER
UNION OCEL, VAUTID
INVENSYS
NAVISYS
NOEN, KLEMENT
KOMPAFLEX
REGADA
HYDAC
POLYMEX
SPECIÁLNÍ TECHNOLOGIE
FLASH STEEL POWER
MEMBRAIN
CZECH TOURISM
SDIC
ČAOK
COM4IN
TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ

Autor

• (red)