Koncepce energetiky se řeší pomalým tempem

Česká republika disponuje výraznými zásobami černého a hnědého uhlí a jako jediný stát EU do určité míry uranu. I přes poměrně vysoké stavy geologických zásob hnědého uhlí se životnost jednotlivých lomů pohybuje od 14 do 50 let. Zdroje ropy a plynu na našem území jsou mizivé a jejich těžba tvoří necelá dvě procenta potřeby PEZ. Spalování fosilních paliv pro energetické účely v četně dopravy, je největším zdrojem skleníkových plynů a dalších látek znečisťujících prostředí.

Nedojde-li v dohledné době k zásadním rozhodnutím v oblasti energetiky, pak je stabilita českého energetického hospodářství a zejména elektroenergetiky a systému centrálního zásobování teplem pouze dočasná. Navíc stárne výrobní základna a proces obnovy výroben elektřiny a tepla se téměř zastavil, především v důsledku měnící se státní energetické strategie. V současnosti není ještě rozhodnuto o limitech těžby hnědého uhlí ani o jaderné energetice.

Převažující názor odborné energetické veřejnosti je, že bez výrazných změn v postoji politické reprezentace lze v období let 2015 až 2020 očekávat obtíže v zásobování ČR elektřinou a teplem. Je pravděpodobné, že v takovém případě bude nutné stále větší část poptávky krýt dovozy. Při neočekávaných rovnováhách na energetických trzích v okolních zemích to povede k nárůstu cen elektřiny s dopady na obchodní a platební bilance země.

Trpět budou samozřejmě i normální lidé, kteří si už dnes stěžují na neúměrně vysokou cenu elektřiny. „Vzhledem k tomu, že Česko je výrazně exportní oblastí, poměrně dlouho si udržovalo ceny energie nižší, než tomu bylo v okolních státech, zejména v Německu, které je cenotvorné. Nicméně tento pozitivní efekt se již vytrácí, neboť jak se snižují přebytky elektřiny v Česku, tak došlo k propojení cen na velkoobchodním trhu u nás a v Německu. V následujících letech se nedá očekávat, že by se tato situace změnila,“ řekl Pavel Šolc z ČEPS, a.s. Podle něho to znamená, že pokud nastane negativní vývoj cen v Evropě, situace se odrazí i v České republice. Je potřeba si uvědomit, že cena elektřiny obchodované na velkoobchodním trhu tvoří pouze asi polovinu konečné ceny elektřiny pro spotřebitele. Druhá část této hodnoty je regulovaná a poslední tři roky sloužila k tomu, aby byla utlumena celková cena. Jestliže ceny elektřiny rostly za poslední tři až čtyři roky o dvacet procent, tak pro konečného zákazníka se to projevilo pouze asi deseti procenty. Bohužel, i tento trend pomalu končí, protože je třeba obnovovat sítě. Tedy proto lze předpokládat, že konečná cena bude vyšší.

V současnosti se prodává MWh na velkoobchodním trhu za více než 75 euro. „Domnívám se, že v následujících letech nebude tato cena překročena, spíše by mnělo dojít k jejímu poklesu. Problémem však je, že pro konečného zákazníka jsou ceny v letošním roce odrazem velkoobchodních cen z doby před dvěma lety, kontrakty na rok se uzavírají dopředu. Dá se tedy očekávat stabilní růst cen elektřiny pro konečného zákazníka v rozsahu kolem deseti procent ročně po dobu dalších dvou či tří let. Není reálné předpokládat, že by mohlo dojít na úrovni malého zákazníka k poklesu cen elektřiny,“ doplnil Šolc.

V současné době tedy stojí energetika ČR na významném mezníku a budoucí řešení nejsou snadná. Na jedné straně vede energetická politika státu, v kontextu evropského trendu, k liberalizaci a otevření trhů s primárními zdroji energie a energetickými produkty, na druhé straně nelze přehlížet nebezpečí vývozu primárních zdrojů z Česka s následným nedostatkem pro naše vlastní elektrárny a teplárny.

(Zdroj: BVV, a.s.)

Autor

• (red)