Jak to na Chebsku všechno začalo aneb pár otázek k vypracování projektové dokumentace pro novou linku 2× 110 kV V 1279/1282 Jindřichov–Drmoul

• Foto

Co bylo hlavní náplní projektu?
Předmětem poptávky bylo vypracování kompletní realizační projektové dokumentace včetně veřejnoprávního projednání a to představovalo celý balík činností. Ve zkráceném výčtu se jednalo o přípravnou nebo projektovou dokumentaci pro umístění a následně povolování staveb, včetně příslušných legislativních povolení až po nabytí jejich právní moci, dále dokumentaci pro kategorie stavebních úprav, prováděcí dokumentaci, zajištění vztahů k pozemkům a zajištění podkladů a správního řízení dle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě, nechyběly ani studie, technická řešení a dokumentování stávajících stavů, s geodety se řešila projektová dokumentace pro vytyčení polohy energetických zařízení, jejíž součást tvořil vytyčovací výkres se seznamem souřadnic lomových bodů trasy a v neposlední řadě nechyběl ani autorský dozor. Předpoklad ukončení předmětu plnění byl 31. prosince 2009.

Jak je vedení důležité?
Vedení 110 kV Jindřichov–Drmoul propojuje rozvodnu 110 kV Drmoul a na druhém konci je zaústěno do vedení V377, propojujícího rozvodny 110 kV Jindřichov a Vítkov. Trasa vedení je navržena v zásadách územního rozvoje Karlovarského kraje. Jedná se o důležité posílení a stabilizaci přenosové soustavy 110 kV v dané oblasti.

Když jste viděl zadání stavby poprvé, co se vám vybavuje?
Myslím, že jsme ho tenkrát vyhodnotili jako naprosto standardní projekt vedení VVN. Rozhodně neobsahovalo žádné technické komplikace. Délka vedení je cca 28 kilometrů, je v něm 120 stožárů příhradové konstrukce podle standardů ČEZ Distribuce. Fázové vodiče jsou 2 × 3 × 362-AL1/59-ST1A, izolátorové závěsy jsou typizované z tyčových keramických izolátorů. Nikdo v té době netušil, jaké komplikace a překážky se objeví při veřejnoprávním projednání s majiteli dotčených pozemků a o kolik let se posune odevzdání projektové dokumentace pro možnou realizaci uvedené stavby.

Jak se projekt vyvíjel v čase?
Úplný start projekčních prací byl v roce 2008. O tři roky později byla hotová dokumentace pro územní řízení a v roce 2013 byla dokončena dokumentace pro provádění stavby. V roce 2013 jsme získali územní rozhodnutí, na jehož základě tehdejší legislativa umožňovala projekt realizovat, ovšem po splnění dalších podmínek. V této chvíli jsme začali jednat s vlastníky pozemků dotčených stavbou a zpočátku bezproblémový průběh přípravy stavby se začal mírně řečeno komplikovat.

Přestože je technická část projektu klíčová pro následnou realizaci díla, neméně důležité bylo určitě vypořádání vlastnických vztahů na pozemcích dotčených stavbou.
Smlouvy s většinou vlastníků byly uzavřeny v letech 2013 a 2014. Poté se začaly stupňovat komplikace s některými vlastníky, kdy se muselo dokonce přistoupit i k procesu vyvlastňování, a to si každý umí představit, že je – jak se říká – běh na dlouhou trať. Kdo se s procesem vyvlastnění nepotkal, ten si pravděpodobně neumí představit, co to obnáší a kam až to může zajít. Případy, kdy máte uzavřenu smlouvu o budoucí smlouvě na věcné břemeno s majitelem, avšak majitel náhle zemře, musí proběhnout dědické řízení a nový majitel například
už nesouhlasí. Nebo jiný případ, kdy je na pozemku majitele třeba vykácet v rámci koridoru 68 různých stromů s tím, že vysadíme nové, a i když bylo vydáno povolení ke kácení příslušným obecním úřadem, majitel se odvolal k Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Celá záležitost s tímto jedním majitelem skončila až na žádosti o vyvlastnění, které bylo městským úřadem vyhověno. Mysleli jsme, že tím se celá záležitost uzavřela, ale omyl, na základě podání žaloby majitelem ke Krajskému soudu v Plzni se ještě o několik let řešení posunulo. Konečné rozhodnutí v náš prospěch bez možnosti odvolání bylo vydáno v roce 2017. Potom mohla konečně stavba začít. Jen doplním, že tento případ nebyl na stavbě ojedinělý.

Jaký máte z toho všeho pocit?
Přestože je vlastnické právo jednotlivce jedním z nezpochybnitelných pilířů moderní právní společnosti, myslím, že nemůže být nadřazeno veřejnému zájmu nás všech. K našim právům patří rovněž dostupnost dopravní a technické infrastruktury, přístup ke zdrojům, službám a také k energiím. Vím, že je velmi složité na soukromém pozemku cokoliv postavit bez souhlasu majitele, ale jsem toho názoru, že pokud se jedná o strategické stavby, jako např. liniové stavby, dálnice apod., je víc než nestandardní připravovat stavbu se vším projednáváním a povolováním, které v průběhu řízení třeba pozbude platnosti. V tomto případě trvalo vyřizování devět let. Naši zákonodárci v posledních letech pracují na zlepšení tohoto stavu. Pevně věřím, že v dohledné době dojde k takovým úpravám stavebního práva, že budou v souladu se stavebním zákonem minimalizovány veškeré termíny projednávání. Legislativa a úřady tak budou více nápomocny plánovat a realizovat stavby v reálném čase.

Autor

• (red)