Jaderná renesance se musí zintenzivnit

• Foto

Během zahájení fóra řekla generální ředitelka Světové jaderné asociace (WNA) Agneta Risingová: „První ročník fóra Atomexpo 2018 proběhl v roce 2009 v Moskvě. Od té doby bylo k síti připojeno přes 50 jaderných bloků, z toho polovina v minulých třech letech. V dalších dvou letech má vstoupit do provozu dalších 30 bloků. Této akcelerace výstavby nových bloků bylo dosaženo díky globalizaci jaderného průmyslu a prohloubení mezinárodní spolupráce a partnerství.“

Na Risingovou navázal během plenární diskuze na téma Globální partnerství rovná se základ společného úspěchu bývalý ředitel Rosatomu a nyní první náměstek prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko: „Nárůst instalovaného výkonu jaderných elektráren za posledních 10 let bychom mohli přepočítat tak, že díky nim nemuselo být za tuto dobu vypuštěno do atmosféry zhruba 20 miliard tun emisí oxidu uhličitého.“

Jaderná renesance jen někde

Intenzita výstavby nových bloků však neroste celosvětově, jak bylo uvedeno během fóra. Sice bychom mohli za 10 let, co se fórum koná, zaznamenat vzrůstající vliv ekologie při rozhodování o podobě energetiky jednotlivých zemí, avšak nové bloky jsou ve výstavbě především mimo Evropskou unii, která se staví do role ekologického lídra.

Letošního ročníku fóra Atomexpo se zúčastnil rekordní počet účastníků: přes 3000 ze 68 zemí a více jak 40 zemí sem vyslalo své národní delegace. I národnostní složení účastníků dokládá postupný přesun zájmu o jadernou energetiku z rozvinutých do rozvojových zemí.

Nutno poznamenat, že česká delegace byla nejpočetnější ze zahraničních. Z české strany dorazilo přes 30 zástupců firem a organizací, například Aliance české energetiky, ALTA, Doosan Škoda Power, Energoprojekt Praha, I.B.C. Praha, Škoda JS, Škoda Praha, ÚJV Řež, ZPA Pečky. Program fóra navštívila i zástupkyně ČEB. Slovenskou stranu na stáncích představovaly firmy ENSECO, PPA Control, SPIE Elektrovod a VÚJE.

Potřebujeme více jaderných elektráren

Celosvětová výstavba jaderných bloků se bude muset podle Světové jaderné asociace výrazněji rozjet. Podle programu Harmony bude, kromě rozvoje OZE, nutné připojit do roku 2050 k síti 1000 GW výkonu jaderných elektráren, aby bylo možné splnit závazky pařížské klimatické dohody. Znamená to, že musí být v letech 2021-2025 spouštěno 20 GW v nových blocích ročně a po roce 2025 dokonce 33 GW.

Alexej Lichačov, generální ředitel ruské korporace pro atomovou energii Rosatom, která pořádá fórum Atomexpo 2018, vysvětlil, jakou výzvou pro celosvětový jaderný průmysl to je: „Při tempu výstavby přes 20 GW ročně už nejde jen o rozmach jedné dvou společností, ale o pásovou a rutinní výrobu v obrovském měřítku. Je to výzva nejen pro Rosatom, ale i pro celý svět. Vyžaduje to spojení úsilí různých zemí a vytvoření aliancí mezi vedoucími hráči na trhu s jadernými technologiemi.“

Posun v diskuzi

Určitý posun v diskuzi o jaderné energetice představil Attila Aszódi, vládní zmocněnec pro udržení výroby elektřiny v JE Paks. Řekl: „Bezpečnost už není tou hlavní otázkou, ale pro veřejnost mají největší význam hospodářské výhody, které výstavba nových bloků přinese. Stojí za tím více jak 30letá pozitivní zkušenost, kterou máme se stávající čtveřicí bloků jaderné elektrárny Paks.“

Doplnil ho Kirill Komarov, první náměstek generálního ředitele Rosatomu: „Maďarská vláda dělá vše pro to, aby si zajistila to, že veřejnost přijme výstavbu nových bloků. Součástí toho je pravidelné informování veřejnosti o aktuálním stavu projektu a zjišťování jejích potřeb. Jedním z příkladů může být most přes Dunaj, který má být postaven v rámci projektu na rozšíření maďarské jaderné elektrárny. Lidem, kteří dojíždí za prací do elektrárny z protějšího břehu, zkrátí cestování o desítky kilometrů denně. Když se účastníme konferencí v okolí Pakse, slýcháme spíše dotazy typu: kdy už nám ten nový most postavíte.“

Autor

• (red)