„Instalací PST a jejich provozováním ČEPS vyřešila nejméně do konce tohoto desetiletí hlavní problém z hlediska provozní bezpečnosti,“

• Foto

Prosím o komentář k hodnocení letošního vývoje hospodaření ČEPS? Jaký očekáváte výsledek na konci roku, a prosím o komentář k těmto výsledkům.
Za první pololetí jsme dosáhli zisku před zdaněním 1,5 miliardy korun, což je meziročně nárůst o téměř 275 milionů. Daří se nám držet stabilní zisk, což je hlavní předpoklad pro úspěšně realizované investice. Nebudu předbíhat a sdělovat, jaká čísla očekáváme na konci roku. Jediné, co snad mohu dodat, že se hospodářské výsledky vyvíjejí podle očekávání.

Pojďme k PST… Transformátory s řízeným posuvem fáze zajistí bezpečný provoz naší přenosové soustavy jak v době extrémních tranzitních přetoků, tak i během dlouhodobých omezení při rozsáhlých rekonstrukcích přenosových vedení. Jak se přetoky vlastně řešily doposud?
Pro zvládání přetoků a udržení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy jsme využívali nejrůznější nápravná opatření. A to od těch technicky nejjednodušších i finančně nejméně nákladných, jako je změna zapojení sítě, až po opatření nákladová (redispečink), tj. změna výroby v elektrárnách včetně případného najetí či odstavení výrobních bloků, kdy se pomocí toků v opačném směru nebezpečný přetok redukoval či fyzikálně rozložil v okolních soustavách.

Tady jsme však často naráželi na nedostatek výkonu u nás použitelného pro redispečink, a proto jsme museli využít mezinárodní redispečink se zapojením více partnerů a použít zvýšení výkonu v Rakousku a snížení v Německu. Mnohostranná smlouva pro využívání nápravných opatření v rámci provozně-bezpečnostní platformy TSC/TSCNET umožňuje i nadále využívat sdíleného redispečinku v rámci širšího regionu.

Lze nějak kvantifikovat roční národohospodářské ztráty, z případného výpadku proudu?
Kdyby došlo k jakémukoliv dlouhodobému rozsáhlému výpadku, ztráty by byly daleko vyšší, než jsou náklady na stavbu PST transformátorů. To je pro nás jasný důkaz toho, že se tato investice vyplatí. Ze strany společnosti ČEPS se jedná o obranný mechanismus, jehož hlavním smyslem je eliminovat či minimalizovat riziko systémové poruchy. Vyčíslit ztráty v případě blackoutu, nebo do poslední koruny spočítat, kolik PST transformátory provozovateli přenosové soustavy ušetří, by mohlo být zavádějící.

Třeba v loňském roce se němečtí provozovatelé chovali velmi odpovědně a velkou část možných přetoků vyřešili regulací vlastní sítě. Hlavním důvodem byly povětrnostní podmínky, v jejichž důsledku byla výroba z větrných zdrojů menší než rok předešlý. Na druhou stranu, po zprovoznění PST transformátorů v Polsku a omezení kapacity na polsko-německé hranici (tedy v době, kdy české PST transformátory ještě nebyly v provozu), hrozilo, že za nákladná nápravná opatření (mezinárodní redispečinky) utratíme až 400 milionů korun ročně. Takový byl nejkrizovější scénář.

Situace v síti je každý rok jiná a nelze ji v dlouhodobém horizontu dopředu spolehlivě predikovat, tím spíše ne, co se týká konkrétních částek vynaložených na opatření pro udržení stability soustavy. V současné době nepředpokládáme nutnost využití drahých redispečinků z důvodu nadměrných toků z Německa, tyto toky umíme nyní řídit, naše PST jsou dostatečně dimenzované pro zvládání předvídatelných situací. Nelze však vyloučit použití nákladných opatření z naprosto jiných důvodů. Ať jsou to výpadky a odstávky zařízení v přenosové soustavě, nedostatek či přebytek výkonu v některé části Evropy, vliv proměnlivé výroby obnovitelných zdrojů, odstávky, nebo naopak kumulace výroby klasických elektráren, vlivy okolních provozovatelů, problémy s napětím, přírodní vlivy a tak dále. Zejména kombinace těchto vlivů může vyvolat potřebu využití nákladných opatření. Instalací PST a jejich provozováním ČEPS vyřešila nejméně do konce tohoto desetiletí hlavní problém z hlediska provozní bezpečnosti, tedy eliminaci nadměrných a přenosovou soustavu ČR ohrožujících fyzických přetoků přes naši soustavu z Německa dále na jihovýchod. Neznamená to ovšem, že otázka neplánovaných toků je tím zcela uzavřena. V kontextu Evropskou komisí navržené regionální koordinace provozní bezpečnosti (návrh tzv. regionálních provozních center – ROC) by mohla nastat situace, kdy by byl náš PST provozován „povinně“ koordinovaně za účelem optimalizace všech toků v regionu, bez prioritizace bezpečnosti provozu naší soustavy. Z tohoto důvodu je společnost ČEPS zásadně proti ustanovení ROC dle představ Evropské komise. V případě prosazení koncepce regionálních dispečerských pracovišť se silnými pravomocemi by se mohlo stát, že PST Hradec by přestal být dostatečným nástrojem pro eliminaci neplánovaných toků přes přenosovou soustavu ČR.

Nedávno jste vydali zprávu a poukázali na možné problémy a dopady na konečného odběratele související s přijetím tzv. zimního balíčku. Pojďme si shrnout, co tedy hrozí?
Evropská energetická legislativa dlouhodobě směřuje k naplnění vize jednotného a společného evropského energetického trhu. To není nic nového. Jenže ten takzvaný zimní balíček nyní přináší revoluční prostředky a nástroje. Dobrovolná spolupráce má být nahrazena povinnou s tím, že některé rozhodovací pravomoce budou přesunuty z národní na regionální či evropskou úroveň. Podle našeho názoru představuje zimní balíček zcela průlomovou legislativu, která v případě svého schválení v předložené podobě bude znamenat de facto federalizaci evropské energetiky a postupné potlačení národních energetických politik.

Dalším zásadním prvkem centralizace je jasné překročení hranice zabezpečení spolehlivosti dodávek elektřiny, která je dosud v působnosti členského státu, a její přesun na regionální či evropskou úroveň. My jsme toho názoru, že zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny je odpovědností členského státu vůči lidem žijícím v tomto státě. Přenesením některých oprávnění na úroveň regionálních provozních center ztratí provozovatelé přenosových soustav možnost ovlivňovat zásadní otázky týkající se fungování přenosové soustavy. Provozovatel přenosové soustavy by i nadále nesl odpovědnost za bezpečnost své sítě, ale některé významné nástroje k jejímu zajištění by mu byly odňaty a přešly by na regionální provozní centra. Tato centra by rozhodovala o nápravných opatřeních a provozovatel přenosové soustavy by je musel poslechnout. Část rozhodovacích pravomocí by tak zůstala provozovateli soustavy a část přešla do jiných rukou. Odpovědnost by ale zůstala výhradně na daném národním provozovateli přenosové soustavy.

Je podle vás (nebo může být) v konečném důsledku ohrožena bezpečnost dodávek elektřiny pro české odběratele?
Přirovnejme si to třeba k řízení auta: Dnes je jediný řidič, provozovatel přenosové soustavy, avšak podle zimního balíčku budou řidiči dva – jeden bude kroutit volantem a druhý šlapat na pedály. Že takový systém nemůže efektivně fungovat, je snadné si dovodit. Dalším, neméně důležitým aspektem je sdílení nákladů. To zimní balíček neřeší vůbec, přestože rozhodnutí regionálních center mohou vyvolat náklady pro jednotlivé provozovatele přenosových soustav, které v důsledku zaplatí koncoví odběratelé v dané oblasti. Může se tak klidně stát, že opatření nutná pro zajištění bezpečného provozu Německa budou platit odběratelé v Česku nebo Polsku. A v neposlední řadě si takovou situaci představme na příkladu provozu PST transformátorů. V současné době je to ČEPS, kdo hlídá, aby své PST využívala prioritně pro zajištění bezpečnosti naší přenosové soustavy a teprve poté je možné je použít na pomoc ostatním soustavám. V případě, že o jejich nasazení bude rozhodovat někdo třetí, se ptáme, zda budou opravdu sloužit primárně Česku, nebo Německu, nebo společně a v jakém poměru. Jisté je, že ať regionální provozní centrum rozhodne jakkoliv, takové rozhodnutí budeme muset uposlechnout. Proto aktivně společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu bojujeme a snažíme se o změny v navrženém zimním balíčku.

Prosím o nastínění největších investičních akcí, které ještě stihnete do konce roku, jaké největší investice čekají ČEPS příští rok a co přinesou?
Největší investiční akci pro letošní rok jsme již zmínili – jedná se PST transformátory a jejich uvedení do provozu. V září jsme také uvedli do provozu novou transformovnu Vernéřov v Ústeckém kraji. Mezi současné, již zahájené investiční akce patří rekonstrukce plynem izolované části rozvodny Chodov, která výrazným způsobem ovlivní spolehlivost zásobování hlavního města Prahy, rozšíření, rekonstrukce a přeústění transformovny Kočín, výměna transformátorů v transformovnách Chrást a Horní Životice a modernizace vedení V404 Nošovice – Varín. Úspěšnou realizaci našich investičních záměrů nám však komplikují zdlouhavá povolovací řízení ke stavbám.

Chystáte změnu sytému výběru dodavatelů? Z principu jdete spíše cestou široké skupiny firem, nebo spíše zúženého výběru vysoce prověřených dodavatelů?
Naše zakázky jsou specifické a dodavatelských firem je proto jen omezený okruh. Naší povinností je zajistit spolehlivý a bezpečný provoz přenosové sítě, proto si nemůžeme dovolit najmout společnosti bez potřebných referencí a zkušeností v oboru. V poslední době se objevují firmy, které mají dostatek zkušeností na nižších napěťových hladinách a firmy s referencemi ze zahraničí. Zvažujeme, jak s nimi navázat spolupráci a zároveň udržet potřebnou kvalitu dodávaných prací. Splnit tyto požadavky, které budou nastaveny v nejbližší budoucnosti, mohou pouze firmy s profesionálním přístupem a kvalitním personálem. Některé novinky však zavádíme už nyní. Například měníme zadávání zakázek na výstavbu vedení tak, že dělíme realizaci vedení po jednotlivých částech a nově vytváříme rámcové kupní smlouvy na klíčové komodity pro výstavbu vedení, které mají vysoký vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu přenosové soustavy. Jak to tedy bude vypadat v praxi: ČEPS vypíše veřejné zakázky na zhotovitele stavby a dodavatele materiálu. Na každou klíčovou komoditu uzavře víceletou rámcovou kupní smlouvu s dodavateli materiálu, kteří splnili naše požadavky jakožto zadavatele. Na základě minitendru bude s vybraným dodavatelem materiálu uzavřena kupní smlouva na dané vedení. Zhotovitel stavby pak bude odebírat materiál pouze od námi vybraných dodavatelů.

Jan Kalina je absolventem Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty elektrotechnické, oboru Elektroenergetika. Byl členem představenstva a obchodním ředitelem společnosti Severočeské doly a.s. V letech 2007 až 2012 jednatelem a generálním ředitelem ČEZ Správa majetku, s.r.o. Ve společnosti ČEZ, a.s., zastával různé pozice v nákupních útvarech společnosti. Od dubna 2016 je předsedou představenstva společnosti ČEPS.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav