Generální ředitel Atomenergomaš Vladimír Kaščenko: "Dvacet let jsme spolu nic moc nedělali a je to bohužel znát"
Atomenergomaš je energetickou divizí státní společnosti Rosatom. Součástí Rosatomu je i Atomstrojexport, který patří ke konsorciu, jež se uchází o výstavbu dvou nových bloků v Jaderné elektrárně Temelín.
V rámci mezinárodního fóra dodavatelů pro jadernou energetiku Atomex Europe 2011 podepsali zástupci Česka a Ruska memorandum o spolupráci. Jak tuto událost hodnotíte?
Jednoznačně pozitivně, protože jakékoliv setkání a dohoda přispívá k rozvoji spolupráce. Jen v rámci komunikace nad jednotlivými a konkrétními projekty můžeme pochopit přání a možnosti partnera.
Jsem stále přesvědčen o tom, že ne vždy panuje shoda v pohledu na možnost realizace dodávek českých firem pro reaktory ruského designu. České firmy by určitě rády chtěly, ale nejsem u všech stoprocentně přesvědčen, že by byly schopny dostát očekávaným závazkům. Je to logické, máme sice společný technologický základ, ale již téměř 20. let jsme spolu nic moc nedělali, začínáme vlastně znovu. Mnoho českých firem nemá ani přesnou představu, jak jsme se za ty léta v Rusku posunuli dopředu. I proto jsou setkání, jako je právě probíhající Fórum, důležité.
… a osobní přínos, pro Vás?
Na druhou stranu i já získávám přehled o tom, co by bylo dobré v této zemi udělat. Právě nyní třeba řešíme vznik inženýrsko-technologického centra pro rozvoj technologií v oblasti jaderné energetiky. Centrum vznikne zde, v Česku. Podpis Memoranda je prvním a důležitým krokem, ale nyní nás čeká mnoho práce. Osobně nejsem ještě plně seznámen s cenou, za kterou by byly schopny české firmy vyrábět potřebná zařízení. Otázka ceny přitom bude jednou z klíčových. Nechceme totiž zařízení za každou cenu.
Cena je vždy předmětem velkých diskuzí, kde vidíte další možné překážky spolupráce?
Už jsem to trochu naznačil. Českým firmám mnohdy chybí dostatek konstruktérů a výrobních technologií. Resp. konstruktérů by bylo možná dost, ale myslím těch, kteří rozumí ruskému designu a jsou schopni je implementovat do výroby.
Memorandum je podepsáno těsně před očekávaným vyhlášením výběrového řízení na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. V médiích se často přetřásá čistá účelovost aktivit všech zájemců o dostavbu této elektrárny…
Případné vítězství ve výběrovém řízení na dostavbu jaderné elektrárny Temelín je pro ruskou stranu jednou z priorit a určitě chceme s česko-ruským konsorciem vyhrát. Narovinu ale současně říkám, že by pro nás bylo nerentabilní investovat do modernizace výroby našich stávajících tuzemských firem nebo kupovat nové, kdyby mělo jít „pouze“ o dva bloky Temelína. Mým cílem je vytvářet globální síť dodavatelů pro projekty na celém světě a v České republice je pár firem, které do této sítě chceme, ať již Temelín dostaví naše konsorcium nebo jiný vítěz.
Dobře… ale proč máte zájem právě české firmy?
I přesto, že jsme spolu již dlouho na žádném projektu nepracovali, máme na druhou stranu společný technologický základ z historie a toto je nesmírně důležité. Navíc Česko je blízko trhům, které jsou pro nás zajímavé, čili jste pro nás zajímaví i teritoriálně.
Když se bude Rosatom ucházet o dostavbu v jakékoliv třetí zemi, tak bude pod tlakem, zaměstnat a dát práci firmám v těchto zemích. Jak tam „protlačíte“ české dodavatele?
Jsem si jistý, že je prosadíme. Podívejme se třeba na Turecko. Chtějí stavět, ale nemají pro to kapacity ani výrobní, inženýrské ani lidské. Vytvářet zcela nové kapacity v zemi, která nemá o jaderné energetice, s prominutím, ani ponětí, je pro nás velice neekonomické. Daleko výhodnější je modernizovat a implementovat ruský design v již technologicky a inženýrsky rozvinutých zemích, jako je právě Česko.
Nebude ale problém v těchto třetích zemích cena? Víme, že čím více na „západ“, tím jsou ceny výrobků vyšší…
Pokud se bavíme o ceně vysoko-technologických výrobků, tak komponenta pracovní síly nemá až tak velký význam. Česká republika nabízí to, čeho je na světě zatím málo… Optimální paritu mezi technologickou úrovní výroby, čili kvalitou výrobků, a cenou.
Hovořil jste o investicích do modernizace tuzemských firem, které patří do vaší skupiny. Máte na mysli opavskou firmu Arako?
Ano. Do rozvoje této firmy, vyrábějící armatury, jsme investovali již 180 milionů korun a v dalších dvou letech to bude ještě více. Přijďte se podívat do Opavy za dva roky, fabriku myslím nepoznáte. Arako je ukázkovým příkladem synergie začlenění tuzemského podniku pod křídla Atomenergomaš. Firma je úspěšná, rostou objemy zakázek, o její výrobky je zájem.
Nedávno jste majetkově vstoupili do firmy Chladící věže Praha. Předpokládám, že vaše aktivity v tomto nekončí?
Společnost Atomenergomaš koupila 7. září 2011 51 procent ve firmě Gardea, která plně vlastní Chladicí věže Praha, největšího středo a východoevropského výrobce chladicích věží pro jaderné a tepelné elektrárny. V našem zájmu je dále pokračovat v nových akvizicích na tuzemském trhu.
Čili chystáte koupi další tuzemské firmy?
Ano, ale nechci předjímat. Z tohoto pohledu nás zajímají především inženýringové společnosti.