Exportní příležitosti se nabízejí, problémem bývá někdy financování a pojištění

• Foto

EGYPTSKÝ GIGANT PETROJET HLEDÁ ČESKÉ PARTNERY

O plánovaných investicích v Egyptě a o možné participaci českých firem hovořil Medhat Salama, obchodní ředitel firmy KAHROMIKA, která realizuje výstavbu energetických provozů na klíč. V rámci své přednášky uvedl několik praktických rad k úspěšnému vstupu na egyptský trh. Sherief El Dighaidy, šéf velkých projektů a vedoucí obchodního oddělení společnosti PETROJET – jedné z největších poskytovatelů EPC se zaměřením na ropný, plynárenský a petrochemický průmysl pro Blízký východ a Afriku, informoval přítomné o dohodě s Ruskem ohledně výstavby jaderného zdroje. „Podrobnější smlouva by měla být podepsána v průběhu několika měsíců,“ uvedl. Vyzval taktéž přítomné, aby jej přímo nebo prostřednictvím tajemníka SDIC kontaktovali a dohodli si jednání o možnostech spolupráce.

V bloku zaměřeném na Rumunsko vystoupil Gheorghe Sorinel Boza, předseda představenstva těžební a energetické společnosti Oltenia Energy Complex. Ten prezentoval několik projektů, především v oblasti rozvoje uhelné energetiky a výstavby nových moderních bloků. Hned po vystoupení, jak sám uvedl, odjel na důležité jednání do Bruselu, které se mělo týkat právě uhelné energetiky. „Odlétám právě lobovat za uhlí,“ rozloučil se s auditoriem pan Boza. Mihai Darie - finanční ředitel Compania Nationala Nuclearelectrica, která se zaměřuje na výrobu elektrické energie a tepla z jaderné elektrárny Cernavoda, uvedl, že se chystá stavba 3. a 4. bloku, s největší pravděpodobností budou tuto zakázku zajišťovat Číňané. Jak uvedli zahraniční hosté, aktivity čínských společností jsou v jejich regionech stále znatelnější a v případě českých subdodavatelů by mohla být cesta na participaci právě přes spojení se s čínskými partnery.

OBCHOD S ÍRÁNEM STOJÍ NA BANKÁCH A POJIŠTĚNÍ

Blok věnovaný Íránu zahájil Jan Kavan, předseda Česko-Slovensko-Íránské obchodní komory. Ten zmínil aktivity a činnosti Komory a kvitoval znovuzvolení prezidenta Hasana Rúháního. „Íránu se tak nabízí šance na pokračování nastoleného trendu otevírání se světu,“ uvedl J. Kavan.

V rámci mnohdy bouřlivé diskuze přišly na řadu otázky financování, resp. nalezení platebních cest z Íránu. Pavel Mráz, zástupce České exportní banky uvedl, že banka zatím nepřišla na to, jak za stávajících podmínek obchodování s Íránem dostat peníze do tuzemských bank. Oproti tomu Karin Hudečková, ředitelka Obchodního financování ČSOB sdělila, že její banka cestu našla, ale nechtěla být konkrétnější. Právě záležitost financování a pojištění jsou největšími překážkami české účasti na rozvoji Íránu, o kterém hovořil například Fardad Daliri, druhý nejmocnější muž IDRO – Industrial Development & Renovation Organization of Iran. Samostatnou kapitolou v případě financování exportu do Íránu jsou pak některé tuzemské komerční banky, vlastněné zahraničními společnostmi, které v případě Íránu striktně odmítají jakýkoliv obchodní styk.

V rámci bloku o financování projektů se prezentoval Martin Dašek z banky International Finance Corporation. Jde o mezinárodní banku, která cílí na některé státy bývalého RVHP. „IFC je připravena pomoci při realizací projektů v zahraničí,“ uvedl M. Dašek.

INVESTOVAT SE CHYSTAJÍ I NA BALKÁNĚ

Druhý den konference byl na programu Balkán. I v rámci podpory exportu do těchto zemí se hovořilo o financování. Podle přítomných jsou jisté obavy ČEB a EGAP jít do projektů na místě, ale vedle poukazování na několik nevydařených projektů v poslední době, by se nemělo zapomínat na desítky a desítky úspěšných projektů v zahraničí, které byly zafinancovány a pojištěny.

Koncepci chytrého energetického města prezentoval Vladimir Grujović, náměstek města Čačak pro rozvojové a developerské projekty. Ten uvedl několik zajímavých investic, například výměnu 19 tisíc osvětlení za energeticky účinnější, využití termální vody nebo instalace solárních panelů na inteligentní budovu veřejných garáží v hodnotě 800 tisíc euro.

O plánech v oblasti obnovitelných zdrojů v Srbsku, aktuální situaci v sektoru energetiky a petrochemie a možnostech ve své zemi mluvil Petar Mitrović z advokátní kanceláře Karanović & Nikolić. Informoval například o projektu výstavby třetího bloku největší tepelné elektrárny v Srbsku (TPT Nikola Tesla B3) s instalovanou kapacitou 800 MW. Investice se odhaduje na 1,1 miliardy EUR a měla by být dokončena do roku 2020. Existuje několik zainteresovaných investorů, mezi nimi i společnosti z Japonska a Číny. Neméně zajímavé jsou i plány na řadu rozsáhlých projektů výstavby větrných elektráren. Jde například o projekt MK Group/Fintel's Košava (cca 70 MW) a projekt Plandište WIND PARK PLANDIŠTE (cca 100 MW). Financování těchto projektů bylo z velké části zajištěno ze soukromého sektoru za podpory mezinárodních finančních institucí.

Srbové taktéž plánují několik velkých projektů v oblasti vodní energetiky. Společnost Ibarske Hydroelektrane doo, společnost zřízená firmou JP Elektroprivreda Srbije (EPS) a italská společnost Seci Energy S.p.A., vyvíjí systém 10 vodních elektráren na řece Ibar v Srbsku. Celková kapacita systému je přibližně 120 MW. V současné době se projekt nachází ve fázi před zahájením výstavby. Po dokončení by měla být elektřina vyrobená z vodních elektráren vedena do Itálie podmořským kabelem z Černé Hory. 

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav