Evropská komise představila strategii pro vytápění a chlazení

Sektor vytápění a chlazení představuje 50 % roční spotřeby energie v EU a současně 59 % spotřeby zemního plynu, což odpovídá 68 % jeho dovozu. Zní to těžko uvěřitelně, ale evropská energetická a klimatická politika ho donedávna z větší části ignorovala, respektive zaměřovala se jen na některé dílčí aspekty. Nyní Evropská komise poprvé předložila ucelenou vizi, jak by se měl tento sektor postupně transformovat, aby bylo možné dosáhnout cílů Energetické unie a klimaticko-energetických cílů do roku 2030.

Strategie se zaměřuje na snížení energetické náročnosti budov, maximalizaci účinnosti a udržitelnosti systémů vytápění a chlazení, podporu účinnosti v průmyslu a využití výhod propojení vytápění a chlazení s elektrizační soustavou. Synergie mezi procesy energetického využití odpadu a dálkovým vytápěním by mohly poskytnout bezpečnou, obnovitelnou a v některých případech také cenově přijatelnější energii nahrazující fosilní paliva. Strategie nezapomíná ani na spotřebitele tepla, kteří by měli profitovat z účinnějších systémů zásobování teplem a získat více informací o své spotřebě tepla a nákladech.

Evropská komise bude letos v rámci přípravy revizí směrnic vytvářejících právní rámec Energetické unie analyzovat, jak pomoci budovám a průmyslu v přechodu na efektivní nízkouhlíkové energetické systémy založené na obnovitelných zdrojích energie a využití odpadního tepla a navrhne konkrétní legislativní opatření. Tyto analýzy budou zahrnovat dálkové vytápění a chlazení a elektrifikaci vytápění pomocí tepelných čerpadel.

„Je dobře, že se Komise konečně zabývá celým sektorem od výroby tepla až po jeho finální spotřebu,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal: „Jsem mile překvapen, že v Bruselu začínají být brány vážně možnosti využití dálkového vytápění s akumulací tepla získaného z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů ke stabilizaci elektrizační soustavy nebo potenciál odpadního tepla z průmyslu pro vytápění budov. O tom mluvíme roky, ale donedávna to v Bruselu na úrodnou půdu zrovna nepadalo.“

„ČR má v tomto odvětví Evropě co nabídnout, především naše bohaté zkušenosti a širokou síť tepláren, které na kogeneračním principu fungují již několik desetiletí. Proto oceňujeme důraz, který Komise ve strategii na tento typ získávání energie klade,“ komentoval na serveru Euractiv.cz dokument státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

„Přínos vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla i účinného dálkového vytápění pro Českou republiku je nepopiratelný, na konci loňského roku to znovu potvrdilo vyhodnocení nákladů a přínosů, které jsme zaslali do Bruselu,“ uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská.

Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,2 milionu domácností, v nichž žije přes 3 miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.

Autor

• (red)