Dobré zprávy pro plynovou kogeneraci

• Foto

V Čestlicích se ve dnech 23. - 24. října 2018 konal již 11. ročník konference Dny kogenerace. Zvyšující se návštěvnost i přítomnost významných představitelů státní správy a průmyslu potvrzuje, že se tato konference stává tradičním místem setkávání k diskusi nad aktuálními tématy české a evropské energetiky.

Zimní balíček je velkou výzvou

Náměstek MPO pro energetiku a surovinovou politiku René Neděla představil základní parametry jednotlivých částí zimního energetického balíčku, jehož implementace do české legislativy podstatným způsobem ovlivní českou energetiku a bude velmi náročná. Základním nástrojem pro plnění cílů v oblasti OZE, emisí a úspor do roku 2030 bude národní klimaticko-energetický plán, který stanoví i požadovanou trajektorii vývoje dílčích sektorových cílů. Z něho budou vycházet vládní nařízení, která na jednotlivá tříletá období, počínaje rokem 2021, nastaví potřebné kapacity jednotlivých podporovaných zdrojů energie. Pro tyto objemy pak bude podpora stanovována buď úředně stanoveným bonusem, u větších výroben budou vypisovány aukce.

Flexibilita bude základem úspěšnosti každé kogenerace

Předseda rady COGEN Czech Josef Jeleček připomněl známý fakt, že spotřeba tepla koreluje se spotřebou elektřiny, což jsou vhodné podmínky pro kogeneraci. Avšak tento potenciál stále není využit a ani trh s elektřinou zatím plně nevyužívá výhody flexibilních kogenerací s plynovými motory.

Dá se očekávat, že česká kogenerace, historicky převážně na uhlí, se postupně přiblíží německé struktuře, kde je mnohem větší podíl plynu. Výroba elektřiny z KVET kryje jíž téměř 20% celkové spotřeby a díky systematické podpoře bude dále stoupat až na ca 25%. V Česku jsme na ca 12%, viz Obr.1 a 2.

Obr. 1 – Struktura KVET v ČR (zdroj: ERÚ)

Obr. 2 – Struktura KVET v Německu

Začínají se objevovat různá hybridní řešení v kombinaci s výrobou elektřiny a tepla z OZE, zejména v létě, provoz kogenerací se tedy bude přesouvat do zimy. Provozní doba se bude i nadále snižovat, dříve průběžný provoz, dnes 3000/4400 h, do budoucna pod 3000 h, ve spojení se stále větší akumulací tepla a vykrývání špiček elektřiny. Výroba jednotlivé kogenerace se tedy bude snižovat, ale instalovaná kapacita a celková výroba by měla růst a kogenerace tak budou spoluzajištovat potřebnou maximální kapacitu elektrizační soustavy.

Plynárenská síť nebude dopravovat jen zemní plyn

Jiří Gavor hovořil o tom, že spotřeba zemního plynu v posledních letech v Evropě i v ČR stoupá a vzhledem k rizikům spojeným s předpokládaným rozvojem jaderné energetiky v ČR může zemní plyn v budoucnu hrát ještě významnější roli, než mu přisuzuje stávající energetická koncepce. Skladovací kapacita plynu v Evropě je 1000 TWh, což je 14x více, než kapacita přečerpávacích elektráren (ca 70 TWh). Pro srovnání, stejnou kapacitu by zajistilo 80 mld. baterií Tesla Powerwall. Přestože jeho environmentální výhody jsou zřejmé, trpí stigmatem fosilního, tedy pro mnohé pro budoucnost nepřijatelného paliva.

V českých podmínkách k tomu přistupuje stigma energetické závislosti na Rusku. Zemní plyn a způsoby jeho přepravy do Evropy se tak stávají politickým tématem, což dokládá i boj o rozšíření plynovodu NordStream. Z českého pohledu je však NordStream 2 jednoznačně ekonomicky i bezpečnostně výhodný. Další podstatnou výhodou je, že plyn je podstatně levnější na dopravu než elektřina, takže při předpokládaném rozvoji výroby biomethanu, vodíku a syntetického metanu může být alternativou k přenosovým vedením. Upozornil na trend německých městských kogeneračních zdrojů s paralelně zapojenými plynovými pístovými motory o výkonu kolem 10 MW, kdy oproti klasickým teplárenským zdrojům s velkými parními či spalovacími turbínami lze s malými jednotkovými výkony plynových pístových dosáhnout velice účinné a flexibilní zdroje s celkovým výkonem až 200 MW.

Novela zákona o podporovaných zdrojích dává plynové kogeneraci jasnou perspektivu

Ředitel odboru energetiky a teplárenství MPO Ladislav Havel informoval účastníky o přípravě novely zákona o podporovaných zdrojích. Ta nastaví pravidla podpory po roce 2020 a pro KVET přináší významné novinky. Tou hlavní je garance doby podpory pro výrobu elektřiny z KVET na pevně stanovenou dobu, jako je tomu již u OZE, konkrétně na 15 let. Tato garance se týká i zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2013.

To zlepší přístup investorů k úvěrům i podmínky financování nových instalací. Bude možná podpora i pro modernizované výrobny, uvažuje se o dvou variantách (částečná nebo úplná modernizace). Další novinkou je možnost poskytnout lepší podmínky na trhu podporou k vyrovnání rozdílu mezi provozními náklady a tržní cenou elektřiny a tepla. Tyto možnosti umožnují provozovatelům vybrat si z více variant dle svých konkrétních podmínek a maximálně využít stávající zařízení při nižší výši podpory, což zmenší nároky na celkový objem podpory.

V souladu s evropskými pravidly pro poskytování veřejné podpory (EEAG) bude bonus pro výrobny nad 1 MW přidělován v systému aukcí. Mechanismus aukce je odlišný od aukcí OZE. U OZE se soutěží o tzv. referenční cenu a provozovatel pak dostává bonus, který je ponížen o průměrnou měsíční tržní cenu elektřiny. U KVET se soutěží přímo o roční zelený bonus. V obou případech se soutěží systémem pay-asbid, tedy úspěšný soutěžící obdrží bonus dle své nabídky. Aukce jsou dle EEAG povinné již od roku 2017, ale aukce v Česku zatím nefungují, takže není možné nové výrobny nad 1 MW podporovat. Z diskuse vyplynulo, že první aukci je možné reálně očekávat až v roce 2021, neboť zákon musí být nejdříve schválen, je třeba připravit prováděcí vyhlášky, vláda musí připravit první vládní nařízení (na období 2021-2023), a pak teprve je možné první aukci uspořádat.

Současné znění novely tedy zajištuje do budoucna stabilní podmínky pro rozvoj plynové kogenerace, i když návrh ještě může doznat změn ve schvalovacím procesu či v následném notifikačním řízení u Evropské komise. Nicméně novela potvrzuje, že výroba elektřiny z KVET i nadále zůstává jednou z priorit státní energetické politiky jako efektivní nástroj ke snižování spotřeby primárních energetických zdrojů i snižování emisí CO₂.

Aukce KVET v Německu

Podpora elektřiny z KVET je v Německu řešena samostatným zákonem. Aktuální verze "Zákona pro zachování, modernizaci a rozvoj KVET" (KWKG) platí od 1. ledna 2016. Martin Maslaton(B.KWK) představil principy aukcí KVET a zkušenosti z prvních dvou aukcí. První aukce KVET byla uskutečněna v prosinci 2017 na objem 100 MW. V letech 2018 až 2021 budou aukce 2x ročně s celkovým ročním objemem 200 MW. Část objemu je vyhrazena na samostatné aukce na tzv. inovativní KVET (iKVET) o výkonu 1 až 10 MW. Podmínkou je min. 30% výroby tepla z OZE a součástí iKWK musí být i elektrokotel, to vše řízeno společným řídicím systémem. Jsou tím tedy podporována hybridní řešení s vyšší flexibilitou.

Základní pravidla aukcí: Doba podpory 30 tis. hodin plného výkonu, u iKVET 45 tis. hodin. Maximální doba podpory v kalendářním roce je 3500 h, podporu lze vyčerpat do max. 30 let od uvedení do provozu. Maximální nabídková cena je 7 ct/kWh u KVET a 12 ct/kWh u iKVET. Na jednu lokalitu určenou poštovní adresou a registrací v centrálním registru (Markstammregister) může být podána jen jedna nabídka. Je povolena přenositelnost vysoutěženého bonusu v dané lokalitě na jiný subjekt. Nabízející musí složit kauci ve výši 70 EUR/kW, která propadá, pokud zařízení nebude uvedeno do provozu do 54 měsíců od vyhlášení výsledků aukce. Aukcí se mohou účastnit nové i modernizované zdroje. Podmínkou modernizace je minimálně 50% původní investice a zlepšení technických parametrů na úroveň srovnatelnou s novými zdroji. Horní výkonový limit aukcí je 50 MW. To Německo zdůvodnilo nízkým počtem zdrojů o výkonu nad 50 MW, což by nezaručilo dostatečné konkurenční prostředí. Výsledky prvních dvou aukcí jsou na obr.3.

Obr. 3 – Výsledky aukcí KVET Zdroj: Martin Maslaton

V aukcích jsou tedy dosahovány bonusy srovnatelné s úředně stanovenými bonusy a při menším převisu nabídky v 2. aukci stoupla průměrná vysoutěžená cena. Aukcí se účastní ca 15-20 soutěžících, je tedy otázkou, zda při podstatně menším českém trhu bude mít aukce nějaký smysl. Dalším problémem je soutěž menších zdrojů s většími, které jsou logicky efektivnější, přičemž by měl být KVET podporován i v menších zařízeních. Proto by bylo vhodnější rozdělení aukcí např. na dvě výkonové kategorie. Pravidla poskytování podpory EEAG však umožňují za určitých podmínek aukce nerealizovat (např. málo soutěžích), kdyby soutěže vedly k vyšším cenám nebo k malému počtu realizovaných projektů.

K dalším diskutovaným tématům (malé a virtuální zdroje v podpůrných službách, SEK, trh s elektřinou, aktivní zákazník, agregátor aj.) se vrátíme v dalším článku.

Autor

• Šimoník Milan