Do Řeže za vědou a poznáním

• Foto

V rámci již 14. ročníku Týdne vědy a techniky Akademie věd České republiky (1. - 15. 11. 2014) se uskutečnil Den otevřených dveří v areálu ÚJV Řež, a. s. Akci v pátek odstartovali studenti středních škol, možná budoucí vědci a technici v představených oborech. Na ně navázala sobotní akce připravená pro širokou veřejnost. Tady bylo možno si vybrat ze dvou poznávacích okruhů tvořených celkem šesti pracovišti. Na programu se podílely společnosti a ústavy působící v areálu v Řeži - ÚJV Řež, a. s., (dříve Ústav jaderného výzkumu Řež) a Centrum výzkumu Řež s.r.o. (CV Řež), dále Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i. spolu s Ústavem anorganické chemie AV ČR, v. v. i. Do akce se zapojily tři desítky vědeckých, výzkumných a odborných pracovníků.

Co bylo k vidění a slyšení

V letošním roce byla zvolena taková pracoviště, kam se běžně veřejnost nedostane: výzkumné reaktory LVR-15 a LR-0, výzkumné a vývojové PET Centrum Řež, kde se vyrábějí radiofarmaka pro pozitronovou emisní tomografii (proto zkratka PET), dále sál, kde pracuje špičkový urychlovač částic Tandetron. Mohli vidět jak pracují elektronové mikroskopy, a nebo se seznámit s výzkumem a praktickým použitím metod anorganické chemie při zkoumání uměleckých děl. „Opět se potvrdilo, že lidi zajímá vše, co se týká jádra, jaderné energetiky. Zájem by byl jistě ještě větší, ale pracoviště v Řeži mají omezenou kapacitu návštěvníků, nedají se nafukovat. Musíme rovněž dbát na jejich bezpečnost. Především jsme však chtěli poskytnout fundovaný, ale srozumitelný, výklad,“ zhodnotil Ing. Karel Křížek, MBA, předseda představenstva ÚJV Řež, a. s., Den otevřených dveří 2014 v areálu ÚJV Řež.

Reaktory, to zní tak tajuplně...

Každoročně je největší zájem o jaderné reaktory, a proto byly zařazeny do obou poznávacích okruhů. Tak se návštěvníci dozvěděli, že výzkumný reaktor LR-0, poskytuje především vědeckotechnickou základnu pro experimenty v oblasti fyziky aktivní zóny a stínění lehkovodních reaktorů. Že se zde realizuje pro studenty a výzkumné týmy projekt Kapacita za nápad v gesci CV Řež a celou řadu dalších zajímavostí. Nebo, že výzkumný reaktor LVR-15 slouží především pro potřeby materiálového výzkumu a k výrobě radioizotopů, tedy pro nukleární medicínu. Zkusili si práci s manipulátory v tzv. horkých komorách - zařízení určeném k manipulaci s ozářenými materiály. Dozvěděli se, kolik dní v roce jsou reaktory v provozu, jak probíhá jejich údržba, jak se zaváží palivo, jak se reaktory chladí a další informace.

Radioaktivní látky pro lékařskou diagnostiku

Jak se vyvíjejí civilizační nemoci a jejich diagnostika, tím více roste význam radiofarmak a zájem lidí mít o nich podrobné informace. V tomto duchu se nesly i prohlídky nejmodernějšího pracoviště v Řeži – Výzkumného a vývojového PET Centra Řež. Srdcem zdejšího vybavení je cyklotron, ale unikátní jsou i polohorké komory a laboratoře kontroly kvality. Vyrábí se zde radiofarmaka pro diagnostickou metodu PET, pracuje se na vývoji nových moderních preparátů a je zde centrum vzdělávání personálu PET center.

Tím to ale nekončilo

V letošním roce měli návštěvníci Dne otevřených dveří možnost seznámit se v Ústavu jaderné fyziky AV ČR s urychlovačem TANDETRON 4130 MC produkujícím ionty středních energií, který jako jediný svého druhu v ČR umožňuje urychlovat široké spektrum iontů od vodíku až po zlato. A mimochodem, právě zde se zkoumali údajné vousy Tycha de Brahe, zda obsahují rtuť či nikoliv, tedy zda byl či nebyl císařský astrolog obětí zločinu. V Akademické laboratoři materiálového průzkumu malířských děl (ALMA), které je společným pracovištěm Ústavu anorganické chemie AV ČR a Akademie výtvarných umění v Praze (AVU Praha) se seznámili s moderními postupy zkoumání výtvarných děl a dozvěděli se, jak důležité jsou informace o stáří, původu či poškození díla, které lze získat zkoumáním vzorků menších než špendlíková hlavička. Proč třeba roucho panny Marie na obrazech původně modré, samo zezelená, a nebo, jak může změna teplot ovlivnit barevnost obrazů. Nakonec si mohli vyzkoušet vyrobit z vaječného žloutku, barevné hlinky a vody původní temperu a zkusit s ní malovat. Trochu méně dobrodružné, ale o nic méně zajímavé bylo pro návštěvníky setkání se špičkovými elektronovými mikroskopy, kde viděli třeba milionkrát zvětšený povrch zlata nebo „nadživotní“ obraz povrchu atomu křemíku. Výsledky zdejší práce jsou součástí jak vědeckých publikací, tak především patentů a návrhů postupů pro průmyslové aplikace.

Autor

• (red)