Čeští a slovenští provozovatelé sítí a jejich dodavatelé se sešli ve Valči

• Foto

ROZVOJ BRZDÍ POVOLOVACÍ PROCESY

Problematiky povolovacího řízení liniových staveb se obšírně dotknul Svatopluk Vnouček, ředitel sekce Rozvoj a technická koncepce přenosové soustavy společnosti ČEPS. „Povolovací řízení bylo vždy doprovázeno řadou různorodých kolizí a časových prodlení. V období do 31. 12. 2012 bylo dosaženo kladného veřejnoprávního projednání v horizontu dvou let od zahájení projednání s dotčenými orgány. Spolupráce byla operativní, komunikace solidní a konání úřadu předvídatelné. Všechna podání učiněná po 1. 1. 2013 byla zamítnuta zejména z důvodu negativního posouzení souladu záměru s územně plánovací dokumentací a absence povolení výjimky z odchylného řešení proti požadavkům vyhlášek – průchod zastavěným územím,“ uvedl S. Vnouček. Problémem je pasáž ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (Změna v rámci novely předpisu k datu 1. 1. 2013) §24 odst. 1 - Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavěném území obcí umisťují zpravidla pod zem. „Podle nás však pojem „rozvodná energetická vedení“ označuje v elektroenergetice pouze distribuční (tj. rozvodné) vedení (distribuční soustavu) a nikoliv přenosové vedení podle Energetického zákona. Po několika neúspěšných pokusech o výklad pojmu, odvoláních proti zamítnutí, byla podána správní žaloba proti zamítnutí rozkladu do rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj o zastavení územního řízení. Aktuálně probíhá spolupráce s ministerstvem na tvorbě metodiky povolování výjimek pro umístění vedení v zastavěném území obcí nad zem. Metodika byla po osmi měsících vydána 13. 7. 2016. Do doby vydání rozhodnutí o řešení odchylném od předpisem definovaného způsobu (nadzemní vedení), jsou vak podané žádosti o územním rozhodnutí přerušeny,“ vysvětlil S. Vnouček.

Zlepšení by měla přinést chystaná novela stavebního zákona, která by měla například stanovit, že vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší se v zastavěném území obcí umisťují nad zem. Novela by měla přispět k jednoznačné identifikaci přímých účastníků řízení o povolení liniových staveb a zajištuje lepší postavení pozice oprávněného investora ve vztahu k tvorbě územně plánovacích dokumentací. Nový by měl být i režim povolovacích procesů – společné rozhodnutí (EIA + územní rozhodnutí + stavební povolení) – příslušným stavebním úřadem. 

ZMĚNY VE STRATEGII NÁKUPU ČEPS

Hrbek uvedl nárůst celkového instalovaného výkonu transformátorů mezi roky 2010 a 2016, a to o 3 150 MVA. Rozvinutá délka tras vedení 400 kV vzrostla o 245 kilometrů (na celkových 5 717 kilometrů). Mezi strategické stavby do roku 2020 patří například zdvojení vedení Babylon-Bezděčín V451/448, modernizace vedení V402 nebo smyčka do transformovny Mírovka V413/416. Hrbek taktéž představil změny ve strategii nákupu pro výstavby vedení. „Naší snahou je dělení linek po částech, realizace výstavby vedení rozdělená na jednotlivé úseky, které jsou soutěženy jako samostatné nadlimitní zakázky. Jeden úsek je přitom minimálně cca 25 km dvojitého vedení. Ke změně došlo o v případě změny ve způsobu nákupu materiálových komodit. „ČEPS vypíše veřejné zakázky na zhotovitele stavby a dodavatele materiálu. Materiál odebírá zhotovitel stavby od výrobců vybraných ČEPS Podmínky dodávek jsou zakotveny v Rámcové kupní smlouvě mezi výrobcem a ČEPS. Zhotovitel stavby převezme většinu práv a povinností ČEPS z Rámcové kupní smlouvy s výrobcem, čili záruky, logistika, ceny, zodpovědnost za jakost a podobně,“ uvedl Hrbek.

VYVOLANÉ INVESTICE DO PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

Zdeněk Hruška, vedoucí oddělení Rozvoj a připojování k přenosové soustavě firmy ČEPS, se zaměřil na evropské a české trendy v oblasti plánování rozvoje přenosové soustavy. „Sledujeme narůstající netržní stav na trzích s elektrickou energií, čili podporu vybraných druhů zdrojů, zavádění nástrojů pro znevýhodnění/bonifikaci výroben nebo přednostní přístup některého výrobního typu do sítě. Pokračujícím trendem je i možnost obchodovat s elektrickou energií napříč Evropou a s tím související stále rostoucí variabilita toků přes přenosovou soustavu. Chystá se i útlum sítě 220kV a nahrazení soustavou 400kV,“ uvedl Z. Hruška. K dopadům těchto změn na přenosovou soustavu ČR patří absorpce výkonu z decentrálních zdrojů a navýšení transformace do distribuční soustavy - náhrada 220kV. Volatilita toku činného výkonu vede k potřebě výstavby nových vedení, nebo k zařízení pro jejich regulaci. Kolísavost výkonů vede i k potřebě regulace jalového výkonu (kompenzační zařízení) a zahušťování sítě navyšuje zkratové proudy v soustavě – navyšování zkratové odolnosti rozvoden.

ODBORNÍCI HLÁSÍ VÝSKYT NEKVALITY

Tomáš Malatinský, generální ředitel SAG Elektrovod (aktuálně součást nadnárodní skupiny SPIE) se dotkl problematiky nekvality, resp. průniku mnohdy nezkušených dodavatelských firem do výběrových řízení na rozvoj sítí nebo pochybných a nekvalitních materiálů. „Větší skupina konkurenčních firem není vždy zárukou kvalitativního růstu dodavatelských služeb. Pro mnoho firem je prioritou pouhé získání zakázky, kterou předají subdodavatelům, kteří mnohdy mají velmi málo zkušeností,“ uvedl T. Malatinský a dodal: „Odborně vyškolený personál SAG například zjistil u několika nově stavěných linek závažné nedostatky a anomálie v přilnavosti a chování zinkové vrstvy při montáži. Samostatnou kapitolou jsou pak přístupy některých firem k BOZP.“ 

Jako další příklad současných negativních trendů uvedl T. Malatinský projekt vedení 400kV Medzibrod, který financovala Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Dodavatelské konsorcium (Rakousko/Bosna a Hercegovina) využilo služeb slovenských subdodavatelů. „Slovenští subdodavatelé odvedli svou část bezchybně. Problém byl na straně nezkušeného konsorcia. Problémy jsou i v rámci projektu vedení 400kV Bystričany, taktéž financované EBRD. „Vyskytly se dvě nejnižší nabídky, a to v ceně dodávky samotného materiálu. Podle mých informací ale SEPS tuto nabídku odmítá akceptovat,“ dodal T. Malatinský. Bývalého slovenského ministra hospodářství v souvislosti s připomínkou o nefunkčním systému přípravy nové generace mladých odborníků podpořil specialista na svařování a povrchové ochrany Marián Bartoš. „Úroveň vzdělanosti v některých tradičních oborech klesá. Dopad to pak má na to, že se na stavbu může dostat ocel nevalné kvality nebo s povrchovou ochranou, která by byla dříve absolutně neakceptovatelná. Dříve jej však uměli zodpovědní lidé odhalit,“ uvedl M. Bartoš.  

ÚČET ZA ZAPOJENÍ DECENTRÁLNÍCH ZDROJŮ DO SÍTĚ? DO ROKU 2030 PŘES 19 MILIARD.

Pavel Šolc, člen představenstva ČEZ Distribuce popsal proces plánování a rozvoj distribuční soustavy. V období 2018 až 2022 bude například postaveno 19 nových nebo rozšířených transformoven vvn/vn za téměř 2,2 miliardy korun. Za celé období bude realizována rekonstrukce 15 transformoven/rozvoden vvn a vn v částce přes dvě miliardy korun. V rámci vedení vvn a vn bude postaveno 11 nových úseku vedení vvn a vn za téměř 1,5 miliardy korun a rekonstruováno 14 úseku vedení vvn a vn v ceně přes 2,5 miliard korun. „ČEZd plánuje zprovoznit do konce roku 2021 dálkové měření na straně nn v koncových distribučních trafostanicích (DTS) v celkovém počtu 30 080 kusů s odhadovanými investičními náklady cca 2 miliardy korun. V roce 2017 bude doplněna ke stávajícímu měření komunikační jednotka u 8 105 kusů koncových DTS. V letech 2018-2021 bude doplněno měření včetně komunikační jednotky do nového nebo externího rozváděče nn do 21 975 kusů koncových DTS,“ uvedl P. Šulc. Ten se v rámci svého vystoupení zmínil i o decentrální energetice. Podle něj ČEZd předpokládá, že v roce 2040 bude připojeno do sítě ČEZd 793 147 zdrojů s celkovým výkonem 3 029 MW. „V roce 2015 byly analyzovány dlouhodobé potřeby ČEZd související s integrací DECE ve výhledu do roku 2030. Na základě výsledků simulací typových sítí byly identifikovány oblasti s nevyhovující kapacitou sítě. Předpokládaný nepřipojitelný výkon distribučních sítí na území spravovaném ČEZd dosahuje hodnoty 149,71 MW. Odhadované náklady na řešení, odstranění nepřipojitelného výkonu jsou 19, 347 miliardy korun,“ řekl P. Šolc. V závěru své přednášky se dotkl i přípravy ČEZdistribuce na Smart Grid a zmínil se o rozvoji optických sítí. „Do roku 2025 budou pokryty optickou trasou všechny transformovny vvn/vn a spínací stanice vn a do roku 2030 budou zokruhovány všechny optické trasy pro transformovny vvn/vn. Všechny optické sítě budou vybudovány s ohledem na příspěvek do zvýšení spolehlivosti, budoucího rozvoje,“ dodal Šolc.

SEPS CHYSTÁ DO ROKU 2026 INVESTICE VE VÝŠI KOLEM 695 MILIONŮ EURO

Do Valče na konferenci dorazil se Slovenska i Filip Zeman, zástupce SEPS (Slovenská elektrizačná prenosová sústava). Ten zmínil probíhající investiční akce, například nové vedení 2 x 400 kV do Maďarska. Vedení Gabčíkovo – Gönyü – V. Ďur (v trase od města Veľký Meder po státní hranici s Maďarskem) bude dlouhé 18 km a vyje na přibližně 22 milionů eur. Zahájení provozu by mělo být v prosinci roku 2020. S Maďarskem se Slovensko spojí ve stejném roku i díky vedení 2 x 400 z Rimavské Soboty do Sajóivánka. Vedení bude dlouhé 27 km a přijde přibližne 34 milionů euro. „Celkem zásadní investiční akce do roku 2026 přijdou na 695 milionů euro,“ uvedl F. Zeman. 

INVESTOŘI PREZENTOVALI SVÉ PLÁNY A VIZE…

Milan Zajačik, z ČEZ Distribuce navázal na svého kolegu Pavla Šolce a zaměřil se na novinky v procesu realizace akcí obnovy a rozvoje distribuční sítě ČEZ. „Například v prvním pololetí roku 2018 zprovozníme na portál pro zajištění odstávek. Půjde o elektronickou komunikaci s externími dodavateli včetně podání a vyřízení žádosti pro zajištění odstávek. Koncem května jsme propojili systém evidence závad a systému sledování stavebního programu pro optimalizaci řešení závad ve stavebním programu. Koncem roku 2018 pak spustíme portál pro řešení majetko-právních vztah.  Webové řešení bude generovat a evidovat smlouvy včetně grafického zvýraznění nemovitostí s předpokládaným delším trváním řešení. Je to určitá forma podpora pro externí dodavatele a zároveň možnost sledování vývoje řešení staveb,“ vysvětlil M. Zajačik. 

O nových trendech investování přednášel Lubomír Vavro z PREdistribuce. Ten uvedl, že pro naplnění strategie Smart Grids chystá firma například sjednocení průřezů kabelů na hladině vn a nn a pokládku HDPE trubek ke všem kabelům vn. „Do roku 2030 zmodernizujeme 1/3 všech našich stanic, abychom zajistili vyšší spolehlivost a zároveň byli schopni optimalizovat plánování provozu a rozvoje distribuční sítě,“ dodal L. Vavro. 

O Smart Asset Managementu, resp. o využití distribučních/nedistribučních dat pro efektivní správu distribučního zařízení v kontextu plánování investičních a provozních prostředků hovořil Petr Lang z E.ON Distribuce. „Chytré technologie, řešení a přístupy jsou doplněk tradičního přístupu k výstavbě a provozu sítí. Slouží k zajištění budoucích požadavků na síť. A jaká ta síť musí být? Flexibilní, automatizovaná, aktivní a cost-effective,“ dodal P. Lang.

… DODAVATELE SVÉ NOVINKY

V rámci konference Elektrizační soustava 2017 se prezentovalo se svými produkty, novinkami a službami množství partnerů. Například o digitálních rozvodnách hovořil Michal Andrejčák z ABB. Na téma Růst provozní entropie soustavy, dostupná data a matematický aparát pro eliminaci negativních dopadů měl přednášku Ondřej Mamula z Atos IT Solutions and Services. Problematiku BIM v oblasti energetické infrastruktury popsal Ondřej Patočka z Bentley Systems ČR. Plynule řiditelné kompenzační reaktory popsali Lubomír Kohout, generální ředitel a Milan Valečka, technický ředitel (oba ETD Transformátory.). Zajímavou případovou studii pak společně prezentovali Josef Fritschka, výkonný ředitel, Technodat Elektro a Karel Schmidt, vedoucí oddělení Správa rozvodných zařízení, PREdistribuce, a. s. 

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav