Český jaderný průmysl hledá globální příležitosti

Jak reálné jsou ambice českých firem? Větším množstvím kontraktů s tuzemskými společnostmi u dřívějších projektů se už může pochlubit Rosatom – což je vzhledem k historickým vazbám tuzemského jaderného průmyslu na Rusko pochopitelné. Viceprezident společnosti Rusatom Overseas Leoš Tomíček pak detailně prezentoval možnosti spolupráce s českými podniky u dvou chystaných elektráren – finské Hanhikivi a jordánské Qasr Amra. „Podmínkou je české exportní financování," upřesnil Tomíček ve své prezentaci.

Požadavky lokalizace
Ministr průmyslu Jan Mládek, který diskusi zahraničních účastníků moderoval, zmínil také jednání s Korejci, kteří dnes staví jadernou elektrárnu ve Spojených arabských emirátech. Vyjádřil naději, že se objeví šance i v subdodávkách pro Westinghouse, Arevu i čínské firmy. Výkonný ředitel společnosti Westinghouse Electric v Česku Pavel Janík upozornil na skutečnost, že většina zemí, které staví jaderné elektrárny, vyžaduje maximální možnou míru lokalizace – tedy zakázek pro lokální firmy. To pochopitelně vyhlídky českých subdodavatelů u zahraničních projektů zhoršuje. Na druhé straně Westinghouse – podobně jako další zahraniční firmy – v Česku registruje vyspělý jaderný průmysl, s nímž má smysl spolupracovat.
Ve druhé části konference se pak ostatně představily české firmy, které reprezentují celou škálu potenciální nabídky – vedle zkušených dodavatelů investičních celků, mezi něž patří Škoda Praha, Škoda JS či Alta, to byli výrobci turbín Doosan Škoda Power, transformátorů ETD Transformátory, armatur I.B.C. Praha a čerpadel Sigma Group.

Co zajímá Korejce
Kim ChanHoi, senior manager společnosti KEPCO, pak ukázal, čeho si na Češích cení Korejci. Je to vzdělaná a přitom relativně levná pracovní síla, stabilita zdejšího prostředí a také „geografická výhoda" – tedy poloha v centru Evropy. ChanHoi tak fakticky naznačil zájem Korejců především o spolupráci při případném „dobývání Evropy" – jeho prezentace obsahovala zmínky o potenciálních projektech v Česku, na Slovensku, v Polsku a ve Velké Británii. Představitel korejské státní společnosti pak obzvlášť zaujal výrokem o „přebytku kompetentních odborníků v Česku" vzhledem ke zrušené dostavbě Temelína. Právě tito odborníci by se podle něj mohli podílet na „společném vstupu" Korejců a Čechů do projektů jaderných elektráren v zahraničí.
Na druhé straně ale ChanHoi v této souvislosti zmínil také snahy Korejců prosadit se v mimoevropských zemích jako Malajsie, Írán či Vietnam. Pokud jde o poslední dvě země, KEPCO míří stejným směrem jako Rosatom. A ani Leoš Tomíček nevyloučil, že by se Češi mohli uplatnit právě až ve Vietnamu. Za další nadějné projekty Rosatomu v tomto smyslu označil kromě Finska a Jordánska také stavby jaderných zdrojů v Maďarsku, Turecku, Egyptě, Indii a Bangladéši.

Obousměrná ulice
Na druhé straně je zjevné, že nikdo ze zahraničních účastníků nechtěl zůstat jen u „jednosměrné ulice", vedoucí z Česka do světa. Prakticky všichni zástupci světových firem prezentovali zájem podílet se v budoucnu na zvažované stavbě nových bloků v Temelíně či Dukovanech.

Autor

• (red)