České strojírenství může ještě intenzivněji participovat na globálních aktivitách Rosatomu

• Foto

Reaktorů typu VVER se v současné době na světě provozuje 78 a další se realizují. Konkrétně 8 je v různých fázích realizace v Rusku a 36 mimo tuto zemi. Jak uvedl Alexander Zmejevskij, velvyslanec Ruské federace v Praze, cca pětinu všech stávajících reaktorů VVER vyrobili v plzeňské firmě Škoda JS. „Významné dodávky českých firem nyní zaznamenáváme pro nové elektrárny v Rusku, Bělorusku i dalších zemích. Dodávky se za posledních pět let pohybují na úrovni 10 miliard korun. Nevidím důvod, proč by intenzivní obchodní spolupráce nemohla pokračovat i v budoucnu,“ uvedl velvyslanec. Velvyslanec České republiky v Moskvě Vladimír Remek připomněl, že Česká republika má unikátní konkurenční výhodu v tom směru, že na rozdíl od většiny světa disponuje zkušenostmi jak ze samotné výstavby, tak i dlouholetého provozu jaderných bloků typu VVER.

„České firmy jsou schopny dodávat pro jadernou energetiku za konkurenceschopnou cenu a ve vysoké kvalitě,“ uvedl V. Remek a doporučil, aby se tuzemské firmy snažily zapojit do dodavatelského řetězce Rosatomu v silném konsorciu firem. Na toto navázal Petr Závodský, který na konferenci zastupoval jak společnost ČEZ, tak i Alianci české energetiky. Toto sdružení českých strojírenských firem by se rádo ucházelo o dodávky pro jadernou elektrárnu v Jordánsku. „Chceme dodávat investiční celek, konkrétně pak celou strojovnu, a to formou na klíč. Leaderem, i z hlediska zisku bankovních garancí a pojištění, by mohli být Škoda Praha a plzeňský Doosan,“ uvedl P. Závodský a vyjádřil se i k nejvýhodnějšímu investičně-finančnímu modelu pro výstavbu: „V této fázi není dobré se vyjadřovat a dávat přednost jakémukoliv modelu. Každý z nich má své výhody i nevýhody. Třeba model, který zvolilo Maďarsko a který zde na konferenci VVER prezentoval maďarský vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, za určitých podmínek může proces výstavby nových bloků zrychlit. Ale nechci spekulovat a v této fázi se k nějakému konkrétnímu modelu přiklánět, nebo se odvracet,“ uvedl P. Závodský.

JAK SI UDRŽET KOMPETENCE?

Účastníci konference diskutovali především o tom, jak vlastně mají české firmy udržet kompetence do doby, než dojde k naplnění ASEK a začne dostavba jaderných elektráren Dukovany a Temelín. „Zpoždění, které jsme v rámci dostavby pátého bloku v Dukovanech v poslední době nabrali, se nám nyní daří (díky jinému přístupu k problematice a intenzivnější práci nového týmu) napravovat a proces příprav urychlovat. Termín spuštění nového bloku v Dukovanech v roce 2035 by měl být dodržen,“ uvedl Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Jeho slova potvrdil i vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller. „Neméně důležité je zajistit bezpečný provoz stávajících bloků a prodlužování licencí na provoz tak, aby v tomto mezidobí nebyly ohroženy dodávky elektrické energie a nebyla ohrožena soběstačnost České republiky,“ dodal J. Štuller.

Výrazně dále v rámci příprav na dostavbu nových bloků jsou v Maďarsku. Jak uvedl Attilla Aszódi, vládní zmocněnec pro výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny Pakš II., v nejbližší době se očekává souhlas ze strany Evropské komise k projektu. „Nemám pocit ani náznaky toho, že by na straně Komise vznikl nějaký problém,“ uvedl A. Aszódi (Pozn.: K tomuto vydala Evropská komise stanovisko 17. listopadu 2016, což znamená, že Maďarsko neporušilo nařízení o státních zakázkách, když uzavřelo mezivládní dohodu). „Stále platí, že bloky zprovozníme v roce 2025, resp. 2026, a díky korporaci Rosatom budeme disponovat i dostatečným množstvím kvalifikovaných lidí pro obsluhu našich nových zařízení," dodal A. Aszódi. Na dotaz, zda mají české firmy šanci na dodávky, sdělil, že Pakš II je řešen formou dodávky na klíč, takže vše je v rukou korporace Rosatom.

Leoš Tomíček, výkonný viceprezident Rusatom Overseas, k tomu dodal, že českým firmám by určitě pomohlo, kdyby vytvořily s Maďary společný česko-maďarský podnik. „Maďaři na vyšší procento lokalizace jen těžko dosáhnou. Tradice strojírenství je u nich někde jinde než např. v Česku. I oni cítí, že by spojení s tradičními strojírenskými firmami mohla být prospěšná,“ dodal. Jak dále poznamenal, Rosatom má samozřejmě své značné výrobní kapacity pro jadernou energetiku, nicméně jako globálně působící firma hledá partnery v rámci dodávek na celém světě. Důležitá je kvalita a pak samozřejmě kompetence profinancování subdodávek. „Věřím, že obor, jako je energetika, a obchodní garance, které poskytuje jedna z nejsilnějších energetických skupin světa Rosatom, by mohly českým firmám pomoci v rámci jednání o profinancování,“ uvedl L. Tomíček.

Právě financování exportu tvořilo značnou část diskuzí. Přítomní se shodli na potřebě flexibilnějšího přístupu na požadavky českých strojírenských firem. „Nyní nás živí pouze export. Pro intenzivnější průnik na zahraniční trhy bychom potřebovali intenzivnější podporu ze strany bank a pojišťoven,“ řekl Josef Perlík - generální ředitel společnosti Škoda JS.

V rámci konference VVER 2016 vystoupily téměř čtyři desítky českých či zahraničních hostů. V průběhu dvoudenního odborného programu tak přišla řeč například na problematiku potřeby modernizace reaktorů VVER a souvisejících technologií ve směru splnění bezpečnostních předpisů, prodloužení životnosti či zvyšování výrobní kapacity reaktorů VVER. O těchto tématech přednášeli špičkoví odborníci ze společností OKB Gidropress, Rosenergoatom, ASE, Rusatom Service, Rusatom Overseas… (Pozn. Všechny přednášky jsou k dispozici v redakci časopisu All for Power.)

Dominantní část konference proto tvořila vystoupení především ruských specialistů, kteří popisovali své zkušenosti, které získali z procesu prodloužení životnosti jaderných bloků. V rámci konference si přítomní vyměnili zkušenosti z licencování jaderných zařízení. Nejnovější informace poskytla například Dana Drábová ze SÚJB.

ROSATOM SLAVÍ V CIZINĚ ÚSPĚCH

Zástupci Rosatomu prezentovali příčiny úspěšné globální expanze technologie VVER. „Za posledních 25 let bylo do provozu uvedeno 20 reaktorů VVER. Aktuálně realizujeme 44 nových projektů a dalších 25 bloků je v procesu jednání,“ uvedl Nikolaj Drozdov, ředitel Mezinárodního obchodního oddělení státní korporace Rosatom a dodal, že za tímto stojí mnoho faktorů. „Jedním z nich je (mimo výhodný způsob financování) i propracovaný systém technické podpory ze strany Rosatomu směrem k provozovatelům reaktorů VVER,“ uvedl N. Drozdov. Jeho slova potvrdil Dmitrij Čičikin z moskevského centra WANO. „Technická podpora našich členů je velice rozsáhlá a detailní,“ uvedl D. Čičikin.

Dr. Ahmad Hiyasat, generální ředitel Jordan Nuclear Power Company, uvedl k chystanému rozvoji jaderné energetiky v jeho zemi, že přípravy na jaderný zdroj jsou v plném proudu. „S Rosatomem jsme dohodli solidní podmínky. Předprojektová fáze probíhá velice pozitivně, investiční náklady umožňují atraktivní míru návratnosti kapitálu,“ uvedl A. Hiyasat. Sergej Světlov z ASE Group, která je tvůrcem projektu pro Pakš II, uvedl, že VVER 1200 pro maďarského investora je výsledkem evolučního vývoje a vyhovuje všem ruským i mezinárodním normám a předpisům. Ivo Kouklík popsal synergické efekty související s výstavbou jaderné elektrárny Hanhikivi. Finská elektrárna s technologií VVER bude zaměstnávat cca 500 lidí, okolní obce již nyní zažívají ekonomické profity z výskytu tisícovek pracovníků na staveništi a finančního profitu například z daní z nemovitostí. „Na projektu výstavby jaderné elektrárny profituje i několik českých firem, například ÚJV Řež. Firmy, které jsou již nyní zapojeny do dodavatelského řetězce Rosatom, mají velkou šanci dodávat pro tento finský projekt,“ uvedl I. Kouklík. Zajímavá byla i prezentace ZHANG Yi, provozního ředitele Jiangsu Nuclear Power, o výstavbě a provozu bloků VVER v Číně.

VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ O PRODLUŽOVÁNÍ

Georgi Ignatov hovořil o procesu prodloužení životnosti jaderné elektrárny Kozloduj. Bloky 5 a 6 byly uvedeny do provozu v roce 1987, resp., 1991 a specialisté elektrárny se již nyní připravují na okamžik potřeby prodloužení provozu. O prodloužení provozu se diskutovalo i v rámci jaderné elektrárny Bohunice. „U nových zařízení očekáváme, že budou pracovat minimálně 60 let. Výroba a vývoj komponent pro budoucí jaderné elektrárny vyžaduje odhad dlouhodobé odolnosti. Standardní laboratorní testování není schopno přesně určit čas vzniku poruchy. Účinnější a rychlejší laboratorní metody společně s numerickým modelováním jsou nejvhodnější pro predikci selhání komponent jaderných elektráren, které mají zásadní vliv na životnost elektrárny a prodlužování jejího provozu,“ uvedla Anna Hojná z Centra výzkumu Řež, s.r.o.

O systému vzdělávání a přípravy obsluhy jaderných zařízení společnosti Rosatom hovořil Valerij Karezin. O vzdělávacím programu CORONA II (VVER Training Academy) pak informovala Adela Klepáková z Centra výzkumu Řež. „Celkovým cílem projektu je vytvoření regionálního centra kompetence pro technologie VVER a jejich využití v jaderné energetice. Toto Centrum bude zařazeno do strategie EU v jaderné oblasti a bude rozvíjet a realizovat vzdělávací akce pro specialisty na technologie VVER ve spolupráci s místními, národními a mezinárodními školícími a vzdělávacími organizacemi. Podstatou projektu je poskytnout základní strukturu pro odbornou přípravu a kvalifikaci personálu pro provoz elektráren typu VVER, protože jde o jeden z typů jaderných elektráren provozovaných v EU,“ uvedla A. Klepáková.

PREZENTACE DODAVATELŮ PRO VVER

V rámci konference prezentovaly své nejnovější výrobky či vylepšené systémy například společnosti Doosan Škoda Power (inovované parní turbíny pro jaderné elektrárny VVER) či ZAT (systém Sandra). Karel Stočes z firmy ZAT například uvedl, že 10 % z provozovaných jaderných bloků na světě je vybaveno bezpečnostními systémy řízení ZAT. Jana Kubínová, zástupkyně Rolls-Royce, popsala systém I&C této firmy a zdůraznila, že je vhodný nejen pro výstavbu a modernizaci VVER, ale i pro zajištění prodloužení životnosti, resp. získání licence na další provozování. Inovované kontejnery pro vyhořelé jaderné palivo prezentoval Ing. Miloslav Ruchař ze Škoda JS. Do Temelína dodá společnost, na základě objednávky z roku 2015, 56 kusů kontejnerů, pro potřeby Dukovan pak půjde na základě dohody z letošního roku 34 kusů těchto speciálních zařízení. V souvislosti s technologií VVER se prezentovali i zástupci společnosti Westinghouse či Areva. Posluchači tak získali například informace od zástupce společnost Westinghouse, který hovořil o společném projektu s ČEZ, jehož cílem je upravený design paliva amerického výrobce pro VVER-1000 pro jadernou elektrárnu Temelín.

NOVINKY, INOVACE…

Martin Bica, zástupce společnosti ČEZ, hovořil o snaze společnosti dále zvyšovat efektivitu a účinnost výroby ve svých jaderných zařízeních, při současném plnění všech bezpečnostních předpisů. „Další zvyšování výkonu není nyní aktuální,“ uvedl M. Bica.

Specialisté ÚJV Řež prezentovali i výsledky testů pro zvýšení účinnosti vnějšího chlazení. Zaujala i prezentace o speciálním roztoku pro nakládání s vyhořelým jaderným
palivem čili pro přepravu a skladování paliva. Valerij Zorja, zástupce ASE Group, hovořil o zkušenostech s efektivním řízením projektování a výstavby jaderné elektrárny. Specialisté OKB Gidropress prezentovali i některé aspekty evolučního vývoje regulace chemických vlastností vody, konkrétně korozních vlastností, v primárním okruhu jaderných elektráren VVER.

Nové metody a nástroje modelování mají pozitivní vliv i na zvýšený výkon paliva, což vyznělo z přednášky týmu ÚJV Řež, a. s. Na přetřes přišel i popis optimálního řešení pro lokalizaci coria na VVER-1000. Zajímavá byla přednáška o dálkovém automatizovaném systému ovládání hladiny chladicí vody v bazénu s vyhořelým palivem (Mazurok Oleksandr, UNITEK Energy). Další přednášky se zaměřovaly například na inovované seizmické ochranné systémy pro jaderné elektrárny typu VVER a podobně.

Část programu konference VVER 2016 se dotýkala i problematiky odstavování jaderných elektráren z provozu. S tímto tématem přišel například Klaus Büttner z NUKEM Technologies Engineering Services. Se zajímavými pohledy na mezinárodní spolupráci v případě využití vyhořelého jaderného paliva přišel zástupce TENEX (E. A. Žurbenko).

Součástí konference byl i společenský večer a exkurze do jaderné elektrárny Temelín, Škoda JS a ÚJV Řež. Další ročník konference proběhne v roce 2019 opět v Praze.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav