Česká republika má studii pro rozšiřování objemu zásobníků plynu

Projekt s názvem Predikce horninových struktur na základě stávajících geologických poznatků, vedoucích k možnému vybudování dalších podzemních zásobníků pro uskladňování zemního plynu podpořila TAČR devíti miliony korun v rámci programu BETA, jež se orientuje na potřeby státní správy. Řešitelem projektu byla Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, spoluřešitelem pak ostravská akciová společnost FITE.

„Česká republika se podílem skladovací kapacity na roční spotřebě plynu řadí mezi evropskou špičku. Stávající zásobníky zajišťují zhruba 37 procent spotřeby,“ uvedla Rut Bízková, předsedkyně TAČR. Plyn se u nás nachází v devíti podzemních zásobnících zemního plynu.Jejich celková kapacita činí 2 931 milionů m³, plánované navýšení kapacity do roku 2021 činí 3 700 milionů m³. Z toho 8 patří firmám RWE Gas Storage a MND Gas Storage. Předseda Rady Českého plynárenského svazu Jan Valenta nedávno uvedl, že od roku 2009 plynaři investovali do rozšíření zásobníků tři miliardy korun.

Nejstarším zásobníkem zemního plynu na území České republiky je zásobník Lobodice, jehož výstavba začala již roku 1962. V současnosti se plynárenská infrastruktura rozšiřuje o dva nové zásobníky, a to v Rožné a v Dambořicích. Postupně se zvyšují kapacity i současných zásobníků, v roce 2012 byla například navýšena kapacita zásobníku Třanovice na 530 milionů m³.

Zásobníky plynu jsou důležitou součástí plynárenské infrastruktury, jelikož vyrovnávají sezónní rozdíly ve spotřebě zemního plynu. V průběhu léta se plyn především uskladňuje a následně v zimním období se spotřebovává. Zásobníky plynu také zvyšují energetickou bezpečnost země a slouží i k ekonomickým účelům, kdy plyn je v letním období levnější, než v období zimním.

„V České republice se nachází vhodné horninové struktury, které lze potencionálně využít jako zásobníky zemního plynu. V projektu jsme se proto zaměřili na dokumentaci a výzkumné metody, k využití těchto struktur pro plynové zásobníky,“ vysvětlil Vladimír Slivka z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské.

Zadání projektu vycházelo z narůstajícího významu skladování zemního plynu z pohledu národohospodářského i státně strategického. Jedním z cílů tak bylo vybrat vhodné lokality pro potřeby ČR, dále vypracovat metodiku, která stanovuje vhodné horninové struktury pro podzemní zásobníky plynu, včetně sledování jejich vlivů na životní prostředí. „Ze studie vyplynulo, že přírodní podmínky České republiky poskytují pro budování podzemních zásobníků plynu jen poměrně omezené možnosti,“ řekla Rut Bízková. „Vyhovujícími místy tak jsou pouze vybrané lokality krystalika Českého masívu a vytěžená resp. dotěžovaná ložiska uhlovodíků, zejména ve vídeňské pánvi a karpatské předhlubni,“ dodala.

Důležitým cílem bylo také ověřit možnosti zvýšení kapacity současných podzemních zásobníků, jež se jeví jako obtížně realizovatelná. „Na základě zhodnocení dosavadního průběhu uskladňování můžeme konstatovat, že málo objemová navýšení byla již na všech dlouhodobě pracujících zásobnících využita, toto navýšení by tak bylo minimální. Navýšení kapacity zásobníků plynu proto doporučujeme spíše cestou středně a velkoobjemovou (tedy výstavbou nových objektů) a také novelizací stávajících právních norem,“ zdůraznil Vladimír Slivka.

Autor

• (red)