Čeká systém podpory KVET na změny?

• Foto

Pro nová zařízení uvedená do provozu od ledna 2016 (s výhledem do 31. 12. 2020) je provozní finanční podpora elektřiny, vzniklé v procesu vysokoúčinné KVET, stanovena Energetickým regulačním úřadem v souladu s oznámením Evropské komise. Rozsah a výši podpory určuje úřad na základě legislativních pravidel. Konkrétně jde o § 6 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích a § 9 odst. 4 písm. c) téhož zákona, který přiznává provozní podporu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu.

Letošní rok podporu specifikuje cenové rozhodnutí ERÚ č. 9/2017 ze dne 20. prosince 2017. Pro nově instalované nebo rekonstruované zdroje výše uvedeného cenového rozhodnutí platí, že provozní finanční podporu formou zeleného bonusu na elektřinu z KVET nelze kombinovat s žádnou jinou formou provozní podpory. Zelený bonus není přiznáván v případě, že je na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu dosaženo záporné hodinové ceny po dobu šesti a více po sobě následujících hodin. Podle cenového rozhodnutí ERÚ č. 3/2017, na které navazuje již zmíněné cenové rozhodnutí č 9/2017 je výpočet, kterým se zohledňuje ve výši provozní podpory na elektřinu z KVET jakákoliv nevratná investiční podpora z veřejných prostředků, a to snížením její výše o tzv. redukční faktor. Při instalaci kogenerační jednotky je nutné požádat Ministerstvo průmyslu a obchodu o osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné KVET. To je nezbytný předpoklad pro přiznání podpory z kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona č. 165/2012 Sb. Toliko asi k aktuálnímu stavu systému podpory KVET, na jehož podporu plánuje Česká republika vynaložit celkem více než 10,5 mld. Kč ve formě fixního příplatku k tržní ceně elektřiny.

Evropská komise prosazuje, aby pravidla po 1. lednu 2021 umožňovala další podporu pouze na základě tendrů či aukcí, tedy výhradně soutěžních nabídkových řízení. To by se týkalo všech výroben, vyjma menších zdrojů do maximálně 1 MW. Je zde zřejmá inspirace německým trhem, kde vyšší tlak na energetické aukce přináší vedle nepochybně vyšší transparentnosti finanční úspory. Výsledná cena tak není úředně stanovaná, ale je výsledkem souběhu několika konkurenčních nabídek. Předpokladem pro úspěšnost a efektivitu aukcí je právě jejich dostatek. Tlak na cenu není jedinou výhodou, které aukce mohou přinést. Tím může být také přesnější přehled nad požadovaným objemem instalací a dá se předpokládat, že systém nabídkových řízení vytvoří lepší předpoklady pro modernizaci stávajících zařízení.

Nemá příliš cenu předjímat, jaká bude přesná podoba nabídkových řízení v České republice od ledna 2021. Vše je zatím v návrzích a dozná jistě změn. Dá se předpokládat, že aukce bude administrovat a vyhlašovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vyhlásí například soutěžené kapacity instalovaného výkonu, jejich výkonové rozmezí, druh podporovaného zdroje či výše garance. Součástí přehledu soutěžních parametrů nepochybně bude termín uvedení výrobny do provozu a ustanovení pro případy, kdy vítěz nebude moci z různých důvodů dostát svým závazkům – například lhůty pro podpis uzavření smlouvy či závazný termín uvedení výrobny do provozu. Podobně jako tomu bývá na aukcích v jiných segmentech ekonomiky. Očekávám, že soutěžená výše ročního zeleného bonusu bude stanovena od minimální po maximální výši. A jsem zvědav, jak se do konečné podoby aukcí promítnou i současné diskuze o stavebním povolení jako možné podmínky pro účast v aukci.

Otázkou je, jak stanovit systém podpory pro udržení stávajících výroben v provozu, pro které nebyla stanovena doba životnosti nebo dokonce tato doba uplynula. Zde by podpora měla sloužit především k vyrovnání rozdílu mezi provozními náklady a tržní cenou elektřiny a tepla a být vztažena na konkrétní zdroje. Stejně jako dnes bude platit zákaz souběhu podpor a nulová podpora v případě spalování odpadů.

Co se týče rozsahu doby podpory, podpora nových provozoven bude stanovena na dobu životnosti (15 let), případně maximálním počtem provozních hodin. Pro již existující zdroje, uvedené do provozu do konce roku 2012, vzniká nárok na podporu minimálně po dobu 15 let od zahájení čerpání podpory na KVET. Pro výrobny uvedené do provozu od roku 2013 bude zachována délka podpory daná dobou životnosti, tj. 15 let.

A ještě k jedné, možná potřebné, změně v oblasti KVET bych se rád vyjádřil. Dejme správný obsah pojmu „odpadní teplo“. Z procesu kombinované výroby, tedy nejefektivnějšího využití primárního paliva, vycházejí dva produkty – elektřina a teplo. (Říká se tomu teplárenství…). Teplo není odpad, jak občas slýchávám, a to dokonce i mezi odbornou veřejností. Za „odpadní“ neoznačujme ani teplo, které neumíme využívat, a které se musí mařit v chladicích věžích. Pokud chceme nalézt naplnění tohoto pojmu, pak odpadní teplo je teplo vznikající během výroby – v hutích, ocelárnách. I tak se nejedná o teplo zbytečné, ale užitečné, které lze využít například k zásobování obcí.

Autor

• Ing. Pokorný Jan