„Čeká nás rychlá digitalizace distribuční soustavy,“

• Foto

V čele distribuce ČEZ jste necelý půlrok, překvapilo vás něco ve funkci?
Určitě vysoká kvalita zaměstnanců. Jejich pracovní nasazení je obdivuhodné. Počínaje top managementem a konče lidmi, se kterými jsem měl zatím možnost krátce se bavit nebo s nimi spolupracovat. Druhá věc, která mě mile překvapila, je silná loajalita zaměstnanců ke společnosti. Profesní hrdost je důležitá, což je jeden z poznatků, který jsem si odnesl z ostatních distribučních firem, ve kterých jsem působil.

S jakou vizí a strategií jste do čela společnosti nastoupil?
Těch vizí je hned několik. Momentálně se dostáváme do závěrečné fáze čtvrté regulační periody, tedy období, po které nám Energetický regulační úřad nastavuje parametry podnikání v regulovaném odvětví. Navazujícím cílem tak bude zvládnout debatu nad tvorbou páté periody. Pomůže nám to částečně zarámovat náš budoucí byznys model. Vlastně tím odpovíme na očekávání regulátora a veřejnosti ohledně toho, jak bude naše firma fungovat a v jaké kvalitě bude dodávat služby.

Dále bychom se chtěli zaměřit především na digitalizaci. Jde o trend, na který musíme jako distributor přirozeně reagovat. Je potřeba, abychom se soustředili na zavádění nejrůznějších chytrých technologií, mezi které patří především chytré sítě, tzv. Smart Grids, a chytré měření, konkrétně zavedení tzv. AMM elektroměrů do sítě.

V neposlední řadě je pro nás důležité soustavné zvyšování spolehlivosti dodávek elektrické energie. V době pokročilých IT technologií se nám podařilo dát výrazu „automatizace řízení“ nový rozměr. Nyní už mluvíme o technologiích a postupech v sítích vysokého napětí dosud běžných jen v sítích velmi vysokého napětí.

Jaké změny čekají distribuční soustavy v kontextu změn evropské energetiky?
Pokud dojde letos k dokončení nové evropské energetické legislativy, která byla představena již v roce 2016 na podzim, pak dopady na ČR lze očekávat až v roce 2020, neboť většinou je u evropských předpisů tohoto typu lhůta 18 měsíců. Na druhé straně v okamžiku, kdy bude legislativa finalizována, už bude možné se na její působení připravovat. Mimo jiné i proto, že oproti minulosti je značně konkrétnější a preciznější.

Jak vás aktuálně ovlivňuje a jak jste připraveni na rozsáhlejší decentralizaci energetiky a potenciálně masivní nárůst elektromobility?
V naší koncepci počítáme s postupným nárůstem tzv. prosumers, což jsou výrobci spotřebovávající EE v místě své spotřeby. Dále byl v ČR zjednodušen proces pro instalaci malých zdrojů do instalovaného výkonu 10 kW, což může v kombinaci s programy, jako Zelená úsporám, razantně zvýšit počet instalací částečně pokrývající spotřebu domácností. Nejdůležitějším stimulem bude rychlost výzkumu a vývoje v této oblasti. Pokud se účinnost těchto systémů „potká“ s klesající pořizovací cenou, pak od tohoto okamžiku dojde k velmi rychlému nárůstu těchto instalací. Součástí nové evropské legislativy bude i konkrétní mechanismus rozpadu závazků EU v podílu obnovitelných zdrojů na členské státy. Protože v přírodních podmínkách ČR půjde převážně o decentralizované zdroje, je jisté, že dojde k velmi významnému nárůstu všech typů OZE. Pro ČEZ Distribuci tyto změny představují závazek umožnit našim klientům participovat na technologickém vývoji a samozřejmě potřebu vypořádat se s kolísáním napětí, lokální disbalancí mezi výrobou a spotřebou, eliminovat nárůst jalové složky apod.

A elektromobilita?
Elektromobilita se stává výzvou zejména v posledních dvou letech v návaznosti na přitvrzování environmentální legislativy EU a my na to musíme být připraveni. V prvé fázi se jedná o výstavbu páteřní sítě rychlodobíjecích stanic, které budou připojeny do sítě vn. Z vládních dokumentů známe základní požadavky na jejich rozložení. Problém je, že podle vznikající legislativy distributor nesmí tato zařízení vlastnit ani provozovat. Proto musíme být připraveni na připojení daného počtu stanic z hlediska kapacity sítě, ale konečná aktivita je na straně komerčních subjektů. V okamžiku, kdy se potkají státní intervence na podporu elektromobility a hotová páteřní síť s klesajícími cenami aut, případně regionální či místní podporou, může navíc dojít k expanzi požadavků na domácí dobíjecí stanice s možnými dopady na kvalitu a spolehlivost dodávky v síti nn. Kromě posilování a obnovy sítí nn, která již probíhá i s ohledem na potřeby rozvoje decentralizovaných zdrojů, je tedy nezbytné realizovat včas i nástroje na řízení lokální rovnováhy a úzkých hrdel. A to jsme zase u rychlé digitalizace celé sítě.

Jak se v ČEZ Distribuce dosud digitalizace prosazovala?
V naší společnosti můžeme hovořit především o digitalizaci procesů. V první řadě je potřeba zmínit vyšší tlak na efektivitu, v rámci regulace je totiž vyžadováno plnění jednotlivých ukazatelů a dosahování určitých výsledků. Dále je to rostoucí komplexita distribuční sítě, např. integrace decentralizované výroby, infrastruktura pro e-mobilitu a případná akumulace, a také vyšší nároky na její řízení a údržbu. To vše donutí nejen nás, ale i další distribuční společnosti investovat do již zmiňované digitalizace procesů – konkrétně třeba do automatizace řídicích systémů. Souvisí s tím ale i investice do pokročilé analytiky pro preventivní údržbu nebo do kybernetické bezpečnosti.

Digitalizace nám pomůže lépe zorganizovat veškeré aktivity počínaje měřením a konče preventivní údržbou, popřípadě správu majetku. Odběratelům zase umožní lépe rozumět vlastní spotřebě elektrické energie. Poskytne jim například on-line data o spotřebě, kterou bude klient navíc schopný i řídit, a otevře prostor úspoře energie. To se týká i spotřebitelů, kteří mají své domácí zdroje, chtějí využívat elektromobilitu nebo si instalovat vlastní baterie. Pro ilustraci – v současné době 16 z 27 zemí Evropské unie zavádí inteligentní měřiče u více než 80 % klientů, což představuje 200 milionů elektroměrů do roku 2020.

Vizí ČEZ Distribuce je stát se lídrem v novém digitalizovaném prostředí. S tím je ale spojena i extrémní změna investic, která je pro nás na nadcházející dva roky velkou výzvou. Během čtyř let bychom však měli být schopni přejít na systém založený na interní digitalizaci a řízení procesů, aniž bychom rezignovali na bezpečné provozování naší distribuční sítě.

Plná digitalizace pak bude klást větší požadavky také na kompetence a schopnosti zaměstnanců ČEZ Distribuce.

Mění se v rámci distribučních společností role zákazníka?
Díky rostoucímu počtu připojovaných zdrojů a většímu počtu aktivních uživatelů bude interakce mezi provozovateli distribučních soustav a zákazníky stále intenzivnější.

S vývojem nových technologií zejména pro decentrální výrobu a skladování elektrické energie poroste význam již zmíněných „prosumers“ (zákazníci, kteří si dokáží vyrobit elektrickou energii v místě své spotřeby). Hlavní motivací je úspora nákladů za spotřebovanou elektřinu a snaha o částečnou nezávislost na provozovateli distribuční soustavy. Tohoto trendu mohou provozovatelé distribučních soustav využít při řízení zatížení sítě a ve snaze motivovat tyto zákazníky k využívání technických prostředků v součinnosti s aktuálním stavem sítě.

Zároveň s rozvojem AMM budeme moci poskytnout zákazníkům detailní informace o vývoji jejich spotřeby v čase. Výměna informací je nutná pro řízení a dohled v reálném čase, flexibilní řízení, bilancování, řízení kapacity a plánování. Zákazníkům umožníme efektivně optimalizovat spotřebu co do množství i časového rozložení, což by mělo přinést celkové zrovnoměrnění zatížení nebo jeho přesun v čase dle aktuálního lokálního zatížení distribuční soustavy.

Díky zásadním změnám v nových technologiích, které ovlivňují způsob spotřeby energie, lze očekávat aktivní úlohu i u běžných spotřebitelů. Výzvou z pohledu regulačních orgánů je způsob, jakým provozovatele distribučních soustav podpořit, aby tyto změny využili pro pozitivní spotřebitelské výsledky. Jednou z podmínek pro uplatnění výše popsaných mechanismů je změna tarifní struktury, která podpoří vyšší motivaci účastníků trhu využívat nové technologie a jejich možnosti.

Jaké plánujete v příštím roce strategické investice a s jakými projekty budou souviset?
Investiční plán pro rok 2019 dosahuje téměř 11 mld. Kč a předpokládáme, že ve střednědobém horizontu vzhledem k potřebám implementace novinek a smart technologií pod tuto hranici neklesnou.

Realizace projektů nových technologií přispěje mimo jiné k optimalizaci rozvoje distribuční soustavy, zvýšení spolehlivosti provozu DS, snížení ztrát a umožní ČEZ Distribuce reagovat na budoucí vývoj v oblasti elektroenergetiky. Mezi klíčové projekty patří například další etapa Projektu Měření DTS, který zajistí doplnění měření kvality elektřiny na straně nízkého napětí ve všech distribučních stanicích a přenos dat do navazujícího systému ČEZ Distribuce. Díky instalaci měření v DTS bude zajištěn přístup k detailním informacím o zatížení sítí a to umožní distributorovi lépe řídit toky elektrické energie a umožní rychlejší identifikaci poruch a následnou obnovu napájení. Úspěšně běží také práce na projektu U/Q regulace, který zavádí možnost aktivně regulovat napětí a toky jalové energie v soustavě vysokého napětí a tím zvýšit počet připojení decentrálních zdrojů do distribuční soustavy. Do tohoto projektu je zapojeno 57 elektrických stanic s cílem dokončit instalace do roku 2023. V neposlední řadě bych rád jmenoval důležitý projekt, který se zabývá rozvojem optické infrastruktury. Projekt řeší rostoucí požadavky na přenos dat spojených s provozem a řízením distribuční soustavy a je spojen se zvládnutím technologických změn. Do rozvoje infrastruktury plánujeme v následujících letech investovat cca 2,5 miliardy korun.

Jak si ČEZ Distribuce dlouhodobě udržuje a vychovává zaměstnance? A jaká je vlastně v energetice fluktuace lidí?
ČEZ Distribuce je stabilní a v řadě lokalit i tradiční zaměstnavatel, zaměstnává kolem 5 tisíc lidí na zásobovacím území ČEZ Distribuce.

V rámci benefitu poskytujeme stravné v našich stravovacích zařízeních i stravenky pro zaměstnance v terénu. Přispíváme zaměstnancům na jejich smlouvy penzijního, důchodového a životního pojištění. Pro relaxaci a regeneraci sil máme dobře nabitou Cafeterii, ze které si každý může vybrat dle svých zájmů. V sociální oblasti se o naše zaměstnance staráme jak poskytováním půjček na zabezpečení bydlení, výpomocí v době nouze, tak i zabezpečením v případě ztráty zaměstnání. Jsme v kontaktu s našimi bývalými zaměstnanci – důchodci. Myslíme i na zaměstnance na rodičovské dovolené a usnadňujeme jim návrat do pracovního procesu, provozujeme několik firemních mateřských školek. Kde to pracovní podmínky dovolují, podporujeme zkrácené pracovní úvazky a práci formou home office. Snažíme se, aby zaměstnanci byli u nás spokojení.

Spíše než fluktuace, která je v ČEZ Distribuce nízká (pro představu cca 3%), nám větší starosti v současné době dělá generační obměna zaměstnanců. Aktuálně je na trhu práce absolventů technických oborů nedostatek a to se netýká jen vysokoškoláků. O studium techniky není dnes takový zájem, přitom právě energetika je krásný obor. Budoucnost energetiky směřuje k decentralizaci výroby a revoluci ve fungování distribučních sítí. Potřebujeme nejen mladé schopné lidi, ale také zkušené kolegy s inovativním myšlením, kterým nabízíme nejen jistotu dlouhodobého zaměstnání, ale i možnost být součástí proměny evropské energetiky.

Snažíme se pomoci především ukázáním výhod a možností uplatnění lidí s technickým vzděláním, v našem případě zejména v oboru elektro. S vybranými školami spolupracujeme například v rámci odborné výuky, projektů, motivačních programů nebo i nabídkou brigád, či odborných stáží, což dává studentům skvělou příležitost poznat techniku v praxi.

V současné době hledáme napříč naším distribučním územím desítky kolegů na pozice technik různé specializace: elektromontér, provozní elektrikář, projektant liniových staveb, referent smluvních vztahů, technik správy dat o síti, technik přípravy projektů, montér měření a další. Hledáme také mladou krev do našich dvou programů Absolvent (určen pro absolventy VŠ) a Praktikant (studenti s výučním listem či maturitou). Již z uvedeného rozmanitého výčtu je zřejmé, že u nás se v práci nikdo nebude nudit. Seznam volných pozic najdou všichni zájemci na webu www.kdejinde.cz. 

Jak vám daly letos zabrat rozmary počasí a jak jste si poradili s výpadky?
Po orkánu Herwart, který nám způsobil rozsáhlé škody, a bez elektřiny se ocitlo přes 620 tisíc odběrných míst, jsme přijali řadu opatření, která vedla k minimalizaci škod a rychlejšímu obnovení dodávky elektřiny. Interně jsme se zaměřili na řídicí proces a také na zrychlení informací o stavu distribučního zařízení z terénu a tím i zlepšení predikce času obnovení dodávek elektřiny. Ihned po Herwartu jsme zahájili jednání se všemi mobilními operátory k vzájemné výměně informací o poruchách a jejich předpokládaném odstranění. Tyto informace pomáhají nejen poruchu lépe lokalizovat a opravy prioritizovat, ale také vzájemně koordinovat společné práce např. při zajištění průjezdnosti cest. V průběhu roku byla příležitost vzájemnou spolupráci několikrát vyzkoušet a aktuálně se bude podepisovat společné memorandum o spolupráci.

Zaměřili jsme se také na nastavení nové spolupráce s krajskými krizovými štáby. Vytvořili jsme manuál pro starosty a členy krizových štábů se základními informacemi k mimořádným událostem a návodem, jak v těchto případech postupovat. S tím souvisí i vytvoření speciálních krizových linek a spuštění nového Krizového informačního systému pro města a obce. Do něj se mohou starostové a členové krizových štábů registrovat a při mimořádných událostech jsou prostřednictvím SMS informováni. Pro širokou veřejnost by ČEZ Distribuce ráda obdobný systém zprovoznila nejpozději začátkem příštího roku.

Věřím tomu, že všechna přijatá opatření pomáhají nejen zrychlit obnovení dodávky elektřiny, ale také minimalizovat škody na distribučním zařízení. Jen během letošního roku jsme si prošli několika mimořádnými událostmi, kdy jsme si tato opatření v ostré praxi vyzkoušeli.

V lednu to byly hned tři vichřice – Burglind (11 tisíc odběrných míst bez elektřiny), Vladan (10,5 tisíce OM bez elektřiny), Friederike (40 tisíc OM bez elektřiny), v březnu Vlastimil (13 tisíc OM bez elektřiny), v září pak dosud nejvážnější mimořádná událost letošního roku – orkán Fabienne (1 420 poruch na vedení, 143 tisíc OM bez elektřiny), v říjnu vichřice Sieglinde (13 tisíce OM bez elektřiny). A zatím poslední vichřice Vaia (55 tisíc OM bez elektřiny).

Na odstraňování následků těchto mimořádných stavů se podílely stovky pracovníků v terénu, na dispečinku, distribučním call centru i pracovníků obsluhy, kteří komunikují s klienty z řad samosprávy. Nejčastějším typem škod na zařízení byly poruchy způsobené pády stromů a větví do vedení, jejichž následkem došlo k přetržení vodičů, a vyvrácení či zlomení sloupů, poškození konzol, izolátorů, vazů pojistek i trafostanic v důsledku velmi silného větru za přispění podmáčeného terénu.

Autor

• Svoboda Petr