Alexej Kalinin: I rozvojové země mají právo na jádro a my jim k němu pomůžeme

• Foto

Na čem by se měla firma, která bude stavět nový jaderný blok kdekoliv ve světě tedy ještě podílet?
Dodavatel musí řešit také problematiku infrastruktury, personální záležitosti, měl by se snažit o všeobecnou přijatelnost jaderné energetiky v regionu a samozřejmě i o ekonomiku. Součástí nabídky na výstavbu elektrárny je rovněž problematika zajištění dlouhodobého servisu, nakládání s palivem a všechny procesy, které klientům přinesou efektivitu provozu při zajištění nejpřísnějších požadavků na bezpečnost. Dodavatel by měl podle něj v rámci nabídky prezentovat současně také prognózu jaderné elektrárny za 60. let, po ukončení provozu.

Lokalizace dodávek v zemích bez tradice je asi složitá…
V rámci zahraničních projektů je lokalizace možná minimálně ze 70 %. Příkladem může být například Česko, které je historicky průmyslovou zemí se strojírenskou tradicí. Ne každá země je na tom stejně, ale budujeme vztahy s jadernými „benjamínky“ tak, aby jejich místní firmy získaly 30 % objemu zakázek v rámci výstavby prvních dvou bloků, v průběhu výstavby dalších cca 6 až 8 bloků by se již lokalizace pohybovala kolem 70 %. Myslím si, že je to reálné.

Zajímavá byla Vaše informace o způsobech financování projektů. Přistupme ke konkrétním příkladům.
V rámci projektu na dostavbu jaderné elektrárny v Turecku odpovídá ruský dodavatel za dominantní část investic, rovněž nese plnou zodpovědnost za výstavbu a následný provoz. „V podstatě se tak dodavatel stává zároveň i spolumajitelem elektrárny. Tímto způsobem může být elektrárna vybudována i v zemi bez jaderné tradice. Oproti tomu projekt výstavby ve Vietnamu je založen na ruské půjčce ve výši 100% hodnoty, bez majetkového podílu naší strany na elektrárně. Tyto prosperující a ekonomicky rostoucí země by měly tak mohly získat přístup k jádru. Naše investice mají podporu u proexportních agentur a špičkové světové firmy typu Rolls Royce nejsou v rámci těchto projektů jen pouhým subdodavatelem technologií, ale v určitém smyslu i dalším prvkem záruk pro tyto proexportní agentury.

Pro země s prvními kroky v oblasti jaderné energetiky je neméně důležitá, ne-li zásadní, také otázka personální.
Ano a proto se generální dodavatel musí podílet i na výchově personálu, který bude jadernou elektrárnu umět stavět, provozovat, dozorovat. Máme propracovaný systém a kapacity na to, abychom vychovali specialisty na jadernou energetiku kterýkoliv region na světě. Právě nyní u nás v Rusku studuje několik lidí z Vietnamu a Turecka. Podpora z naší strany je k dispozici také v oblasti nastavení normativních a legislativních předpisů a bezpečnostních požadavků v zemích, kde v současné době žádné neexistují. Pro zajištění všeobecné akceptovatelnosti jaderné energetiky v zemích, kde bude Rosatom stavět, hodlá zřizovat informační centra, která by měla přispět ke zvýšení informovanosti občanů.

Jaderná elektrárna v Turecku
Výstavba jaderné elektrárny v Turecku je první zkušeností s výstavbou jaderné elektrárny podle schématu BOO (Buy-Own-Operate – Vystavět-Vlastnit-Provozovat). Rusko staví jadernou elektrárnu v Turecku za finanční prostředky akcionářů. V současné době jsou všichni akcionáři z Ruska a majoritní akcionář je koncern Rosenergoatom, ovšem ruská strana je připravena nabídnout investorům až 49 % akcií. Po ukončení výstavby zůstane jaderná elektrárna ve vlastnictví ruské strany (ve vlastnictví akciové společnosti JE Akkuyu - minimálně 51 % akcií vlastní ruské společnosti). Společnost JE Akkuyu, a.s., bude rovněž jadernou elektrárnu provozovat. Turecká společnost TETASH (státní společnost, velkoobchodní dodavatel) bude vykupovat elektřinu za předem stanovenou cenu (průměrně 12,35 centů za kWh, 70 % z prvních dvou bloků, 30 % s ostatních dvou bloků po dobu 15 let). Zbývající elektrická energie se bude prodávat na volném trhu. Podle mezivládní dohody ruská a turecká strana spolupracují při realizaci projektu. Tato spolupráce se vztahuje na širokou řadu otázek, mimo jiné také na následující: projekt a výstavba jaderné elektrárny; rozvoj a výstavba infrastruktury; řízení realizace projektu; zajištění spolehlivé kvality projektu ve všech fázích projektování, výstavby a provozu jaderné elektrárny; spuštění jaderné elektrárny do provozu; bezpečný a spolehlivý provoz jaderné elektrárny; nákup a prodej elektrické energie vyrobené v jaderné elektrárně; modernizace, zkoušky a údržba jaderné elektrárny. Vysoký stupeň lokalizace projektu je jednou z podmínek spolupráce na projektu; k účasti na projektu jsou pozvány turecké společnosti i společnosti ze třetích zemí. Podíl lokalizace bude záviset na úrovni způsobilosti společností v Turecku a ve třetích zemích. Rozhodnutí o účasti společností v projektu bude přijato na základě výběrového řízení podle výsledků tendru. Na práci v jaderné elektrárně se bude rovněž aktivně podílet turecký personál. V současné době probíhají aktivní práce na školení zaměstnanců turecké strany a vzdělávání mladých pracovníků, kteří se později připojí k provoznímu personálu. Provincie Mersin, která leží na pobřeží Středozemního moře, byla vybrána jako lokalita pro první tureckou jadernou elektrárnu. Je naplánována výstavba čtyř bloků s reaktory VVER o výkonu 1.200 MW. Celkové náklady na jadernou elektrárnu se odhadují přibližně na 20 miliard dolarů.

Jaderná elektrárna ve Vietnamu
V rámci úvěrové smlouvy s Vietnamem se Rusko zavázalo poskytnout Vietnamu půjčku ve výši osm miliard amerických dolarů na financování výstavby první vietnamské jaderné elektrárny Ninh Thuan 1. První vietnamská jaderná elektrárna bude mít výkon 2.000 MW, který mají generovat dva reaktory VVER. Kromě úvěrové dohody byla podepsána také dohoda o vypracování studie proveditelnosti JE Ninh Thuan 1 a poskytnutí konzultačních služeb souvisejících s přípravou tzv. Site Approval Dossier. Vietnamská vláda už dříve rozhodla, že výstavba druhé jaderné elektrárny (Ninh Thuan 2), umístěné ve stejné provincii jako ruská elektrárna, bude svěřena Japonsku. Podle rozhodnutí vietnamského premiéra týkajícího se Plánu národního energetického rozvoje pro období 2011 – 2020 s výhledem do 2030 je do roku 2030 plánovaná celková výroba elektřiny z jádra v přibližné hodnotě 10,700 MW, která vyprodukuje přibližně 70,5 miliard kWh. Podíl jaderné energetiky na celkové produkci elektřiny bude 10,1 %.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav